Partyzánský bunkr u Drozdova
Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění
V místech, kde tomu přírodní terén, krajina i zalidnění dovolovaly v průběhu války a hlavně ke konci, když se blížila fronta, vznikaly větší či menší partyzánské jednotky. Právě takový terén se nachází i v Zábřežské vrchovině. Poměrně členitá krajina s množstvím hlubokých lesů umožnila rozvoj záškodnických skupin. Z jedné takové skupiny ze Zábřeha se zformovala v r. 1944 partyzánská jednotka Zábřeh Sever. Měla asi 26 členů. Velitel skupiny J. Háječek zahynul při zátahu Gestapa v září 1944. Jeho pomníček lze najít v lese nad Drozdovskou pilou. Ostatní partyzáni si v listopadu 44 vybudovali bunkr nedaleko Drozdova, ne příliš vzdálený od polní cesty mezi Drozdovem a Pivonínem. Ten nebyl gestapem nikdy objeven.
Obnovený bunkr dnes najdeme u zmíněné cesty, kterou prochází žlutá TZ (a cyklo 6230). Významovka odbočuje při TIMu Pod Třemší, asi 1km od Drozdova. Kdo by se z Drozdova vydal po zmíněné žluté značce, dojde k Hájíčkovu pomníčku (cyklistická jede mimo). Původní bunkr zřejmě neměl betonový vchod, jako má dnes, i ty železné dveře (zamčené) asi neodpovídají historii. Nicméně z ostatního vybavení (dá se nahlédnout, ale doporučuji baterku) se dá usoudit jak stísněně se partyzáni ukrývali. Nad bunkrem najdeme pomníček partyzánské skupiny.
Přítomnost partyzánu zde na okraji Sudet zase není příliš překvapivá. Zábřežsko vždy bylo spíš české než německé. Nakonec se dá o tom přesvědčit i při čtení např. kamených křížů po krajině. Většinou si na nich čteme české nápisy. Německá byla spíš severní oblast Šumperska a pak Jeseníky a Králický Sněžník.