Jemniště

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 40 C5

hrobní kaple (1860)

zámek (1724)

Starý Zámek – tvrz (14. stol.)

kaplička (19. stol.)

anglický park (1789)

První zmínka o objektu 1381

Při datu první zmínky a tedy v roce 1381, je ve vsi uváděna jako majitel Beneš z Cimburka (též uváděn jako Bernard z Jemniště). Tento majitel zanedlouho začíná užívat jemnišťské predikace. V té době zde stávala nevelká vodní tvrz, jejíž pozůstatky jsou dodnes známy jako Starý Zámek. Ve zmíněné tvrzi je koncem 15. století majitelem udáván Mikuláš Divůček z Jemniště (známý také jako Mikeš Divoký z Jemniště). Z dalších majitelů připomeňme jen Svatomíra z Březí, který zde seděl roku 1460, následován Vilémem Vojkovským z Milhostic, Kamberskými z Kamberka, roku 1582 Václavem Čejkou z Olbramovic a Říčanskými z Říčan, kteří roku 1660 prodávají obec i s tvrzí Václavu Malovci z Malovic. Roku 1681 se majitelem stal Norbert Miseroni z Lissonu a později Ferdinand František z Říčan. Pak se zde roku 1717 usazují Trautmannsdorfové. Jemnišťský Zámek byl vystavěn roku 1724 Františkem Adamem Trautmannsdorfem a jeho rodem následně obýván. O třicet let později zde vypukl zničující požár, který zničil téměř celou hlavní budovu. Následně byl Zámek přestavěn a to i včetně několika stavebních úprav oproti původnímu stavu. Roku 1773 získávají věnným způsobem zámek Rottenhanové, kteří jej nechávají přestavět. Později se zde také zapisoval Jiří hrabě Buquoy. Následně skupuje jemnišťské panství kníže Windischgrätz, který jej kolem roku 1868 prodává Šternberkům, kterým zůstává do roku 1943, kdy je na zámek dosazen Oskar Daněk rytíř z Esse. Ten je zde do roku 1945, kdy přebírá zámek stát a usazují se zde ruské oddíly generála Malinovského. Šternberkům je definitivně zámek zkonfiskován roku 1951 a teprve roku 1995 jim byl opětně navrácen. Část zámku je veřejnosti zpřístupněna. Starý zámek v obci je dnes účelově využíván. Zajímavý je i zdejší zámecký park založený Trautmannsdorfy v roce 1725. Vstup do parku je zpoplatněn. Obec se nedaleko hlavního silničního tahu Benešov – Vlašim. Obcí neprochází žádná z TZN. a tak je k přístupu nejvhodnější silnice z Postupic do Bořeňovic. Částečně lze též využít silnici z Vlašimi do Benešova.