"Jeskyně" v Dolní Lomné.

     Zajímavé místo o kterém neví ani spousta místních. Místo o kterém si ani já neodvažuji říkat nějaké skálopevné neměnné fakta. Informace o její existenci byla spíš velkou náhodou. Už ani netuším, kde jsem ji četl poprvé. Buď to bylo ve známém, ještě dnes vycházejícím turistickém časopisu nebo jeho odnoži. Tam se autoři úplně neshodli s předešlými a začali vydávat časopis zcela nový. Je to zajímavá kombinace a nemám odvahu tvrdit, který je lepší, z mého pohledu jsou oba na velmi vysoké úrovni. Jen se mi někdy zdá, že témata, která se řešila dřív zde na stránkách „Turistiky“, se najednou z čistajasna objevila v časopisu.

      No nic možná to bylo jenom zdání. Zpět tedy k „jeskyni“. Také jsem se o ní poprvé nemusel dozvědět v některém z těchto časopisů, ale v nějakých místních novinách. Po této ne úplně přesné informaci nemohlo trvat dlouho, než mi zvědavost nedala a „musel“ jsem se „zcela bezodkladně“ vybrat na „objevnou cestu“. Informace byla ale mnohem přesnější než například k dávné jeskyni „v půlkruhové depresi“ popsané Josefem Foldynou z VŠB. V tomto případě se má jednat o „Jeskyni na Černé hoře“ (u Radhoště) [1] [2], ale osobně jsem její hledání po asi patnáctém marném pokusu vzdal. Při rozhovoru s místním jeskyňářem jsme si jen potvrdili, že nikomu z nás se ji znovuobjevit nepodařilo. Také jsem se bavil s jedním místním horalem a ani on mi nebyl schopen s odstupem mnoha desítek let odpovědět na otázku, kde zhruba ona jeskyně je. Ale tvrdil, že ji určitě znal (a nejednalo se o známou a lehce přístupnou jeskyni Velká Volářka na západním svahu Radhoště jen o pár desítek, maximálně nějakou tu stovku metrů níž, nedaleko hlavní turistické trasy z Radhoště právě na Černou Horu). Také se tvrdilo, že některé beskydské „ďury“ se z bezpečnostních důvodů zasypávaly, aby do nich nepadaly ovce. Kdo ví, jestli oním potupným způsobem neskončila i tajemná nenalezitelná jeskyně „Černá Hora“?

     Jediný popis o jejím umístění, který znám, uvádí tyto nepříliš přesné informace, cituji:

     „Tato jeskyně, kterou tvoří jediná, mírně klesající puklinová chodba ležící asi 600 metrů SSV od kóty 588,9 nad horskou pasekou...“ [1],[2]

      Informace mi mnoho nepomohly a vzdálenost více než půl kilometru není příliš přesná. Ani u kóty si nejsem jistý, zda se nejedná o překlep. Stejně tak i u některých dalších popisů jeskyní vidím takovou menší hru autorů informací s případnými následníky objevitelů, že ani jedna z mála jistot a to přesnost určení světových stran, nemusí být stoprocentní… U některých jeskyní jsem ale tento vtip odhalil. :-) Pokud má někdo přesnější informace, nebo dokonce ještě ví , kde se jeskyně „Černá Hora“ nachází, tak budu více než rád, pokud mě poučí…

      Zato informaci u jeskyni v Dolní Lomné jsem měl jako na „zlatém podnosu“. Uvádělo se, že by se měla nacházet jen kousek od cesty vedoucí do Horní Lomné za „Zemědělským dvorkem“, v místech, kde cesta překonává potok Lomná. Informace až tak přesná, že se mi nechce věřit, že by mohla být pravdivou… Nějakou dobu „nebyl čas“, ale pak stejně nakonec vyhrála zvědavost.

      Musím se tam vydat a ověřit pravdivost článku v časopise. Motivující byla i krásná fotka zevnitř. Naznačovala, že se určitě nebude jednat o jen o nějaký výklenek ve skále. Další informace jsem o ní neměl. Bude se jednat o jeskyni nenápadnou, těžce nalezitelnou, jakých je v Beskydech většina? Bude skryta v zemi mimo skalky a cokoliv co by mohlo naznačovat jakýkoliv skalní útvar, jejíž nalezení je skutečně spíš otázkou obrovského štěstí než „brilantností čtení terénu“? Jako například jeskyně „Pod Úplazem“, již nenapovídá nic v okolí a objeví se teprve tehdy, až člověk stojí pár metrů od ní? Jedná se o jeskyni vcelku pohodovou nebo nějakou brutální propast? Už ani nevím jak moc jsem se na ni připravoval, ale „objevný den“ byl více než „objevně nervózní“. Dám ji, bude v klidu nebo bude ošemetně - zákeřná? Jen abych neudělal nějaký nerozumný krok a abych nezahučel, tam kam nechci. Čím více se přibližuji k předpokládanému místu, tím je nervozita větší.

     V okamžiku, kdy přecházím most, tak už mám po své pravici rozšířenou cestu se spoustou pořezaných smrkových kmenů. A světe div se, nad nimi něco jako určitou „skalní stěnu“. Pravděpodobnost, že by to mohlo být zde, je vcelku vysoká. Nervozita se přepíná do jiného „režimu“ - do zvědavosti. V levé dolní části vidím snad něco jako tmavý otvor. Před ním spousta píchlavého chrastí. Je vidět, že ona hrozná lidská vlastnost – zvědavost, má velkou sílu. Odpověď na otázku mě táhne dál, až nakonec vidím, že tentokráte, po spoustě neúspěchů, kdy jeskyně zůstaly mým zrakům skryty, tak nyní si vychutnávám pocit skutečného objevitele. Nejsem první, ale ten pocit je, jako bych jím byl.

      Nejedná se o žádnou nebezpečnou vertikálu, spíš je jen pohodově vodorovná o délce možná deseti, snad dvaceti metrů.

      S odstupem času mě napadají další otázky, kdy si nejsem ani trochu jistý jestli je správné tato místo nazývat jeskyní, tedy přirozeně vzniklým skalním objektem nebo je spíš místem vytvořeným lidskou rukou. Osobně bych se přikláněl k té druhé možnosti, ale nevím, jedná se jen o mou domněnku. Podobně ani „Jeskyně pod Úplazem“ by nemusela být přírodním výtvorem, ale „jen“ dávným, zapomenutým důlním dílem. Nemusí to být vyloučeno, v Beskydech se těžily nejrůznější „komodity“, ne nadarmo zde za dávných časů vznikaly malé či větší „železárny“. Dopídit se o nich není nikterak snadné a už to samotné zjišťování informací může být obrovské dobrodružství. Opět vím o místech v Beskydech, kde se měl například získávat písek (modelářský, pro výrobu forem v ocelárnách), ale zatím jsem je neobjevil, mělo by se jednat třeba o oblast v okolí usedlosti „Samorostlý“. Zde se nachází další jeskyně se jménem „Lednica“. Tyto všechny se podobají přirozené jeskyni mnohem více než „štola“ v Dolní Lomné.

     Je příliš blízko hlavní cestě. Je příliš vodorovná. Nemá žádné komíny ani propástky. Je celkově příliš přesná (rovná). Žádné zlomy, které by spadaly někam do větších hlubin. Více se podobá například štole v „Natherově lomu“ u Slezské Harty. Nevím…

      Nic z toho není ovšem až tak podstatné, určitě se jedná o místo, které stojí za zhlédnutí. Lézt dovnitř je na zodpovědnosti každého. Ač vypadá pevně, tak nikdy se nedá zaručit, že se zde něco nezesype. Nad „dírou“ je totiž obrovská hmota prudkého svahu se jménem „Vlčárna“. Nejkrásnější má být právě v období mrazů, kdy kapající voda vytváří rampouchy, náteky a ledové „panáky“. Pro pozorování této krásy není ani nutné lézt dovnitř. Nejvíce vody kape krávě v tomto „miniportálu“ a dá se čekat, že právě na vstupu bude nejvíce těchto útvarů. Zatím jsem neměl to štěstí na nějaké výraznější, ale bude to asi chtít jen trochu více snahy vyrazit v nevlídném počasí a mít trochu štěstí… Zajímavé místo, které doporučuji vidět. O to spíš, že se nejedná o žádný maloplošný zvláště chráněný útvar (přírodní rezervace, přírodní památka nebo jejich nadřazení „sourozenci“ s předponou národní) a nahlédnou do ní by mělo být s přimhouřením všech očí možné. Stejně tak jsem zde neviděl ani žádnou tabulku, že by se jednalo o „staré důlní dílo“. Podobně jako u objektů určených v „pověstné“ „stočtrnáctce“ (zákon 114/1992 Sb o „Ochraně přírody a krajiny“, v němž čekají na „průzkumníky“ nemalé - mnoho desítek tisíc korun vysoké pokuty, které se neřeší na místě, ale vždy jen na „koberečku“ té které CHKO nebo národního parku) nebo v zákonech vztahujících se k hornické činnosti, tady 44/1988 Sb („Horní zákon“) a 541/1991 Sb.

      Vzhledem k tomu, že jsem žádnou informaci o „dávném nebo historickém důlním díle“ nenašel ani jsem neobjevil žádnou informaci s ohledem na zákon 114/1992 Sb, tak si myslím, že nahlédnutí by mohlo být tolerovatelné (pokud se nenajde například nějaký majitel pozemku, kterému by to mohlo vadit. S postupem času si doporučuji informace ověřit, zda neplatí něco nového. Pokud by objekt byl důlním dílem nebo se nacházel v PP, NPP, PR nebo NPR (nebo národního parku, což v případě Beskyd asi nenastane) tak vstup dovnitř běžné veřejnosti povolen není. Stejně tak může být problém, pokud by se postupem času začalo jednat o archeologickou lokalitu.

      Ať tak či onak, není v těchto objektech přípustné jakkoliv měnit „stav“, něco přesouvat, bourat, atd. Taktéž pokud by zde zimovali netopýři nebo vrápenci, tak není vstup zcela „košér“, protože jakékoliv rušení (zejména citlivých vrápenců) by mohlo mít negativní dopad na jejich život. V případě všech našich netopýrů a vrápenců se jedná o přísně chráněná zvířata a jejich ohrožení opět může mít za následek předvolání „na kobereček“ a vůbec se nemusí jednat o maloplošné chráněné území, chráněné území nebo soukromý pozemek, ale úplně kdekoliv.

     Tím ale nechci odradit od nahlédnutí zvenku, určitě stojí za to. Jen se chovat rozumně...

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] Jeskyně Moravskoslezských Beskyd a okolí – Josef Wagner a kolektiv

[2] Sborník vědeckých prací VŠB v Ostravě, ročník 14.

[3] https://youtu.be/RmK7vn4HSZQ

[4] https://www.blesk.cz/clanek/regiony-ostrava/667172/neznama-krasa-v-dolni-lomne-kouzlo-jeskyne-se-ukaze-jen-za-treskutych-mrazu.html

[5] https://www.nacestu.cz/clanky-obsah/jeskyne-zasnoubeni

[6] https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/179470/unikatni-ledovy-ukaz-v-jeskyni-v-dolni-lomne-krasa-vytvorena-kapkami.html

[7] https://www.gorolweb.cz/prirodni-zazrak-skala-na-gorolii-ukryva-krapnikovou-jeskyni/

[8] https://www.orcus-speleo.cz/jeskyne-nad-dolni-lomnou/