Jeskyně Výpustek

Podrobná historie jeskyně:

Nachází se ve střední části Moravského krasu, 1,5 km západně od obce Křiny při silnici do Adamova.

Jeskyně Výpustek patřila již před staletími mezi největší a nejvýznamnější jeskyně Moravského krasu. Jedná se o dvoupatrový ponorový jeskynní systém Křtinského potoka. Jak je doloženo v historických pramenech, již v 17. století navštěvovali jeskyni mastičkáři, kteří zde hledali výchozí surovinu pro své mastičky - kosti pravěkých zvířat. Z roku 1663 pochází i první popis jeskyně od M. A. Vigsia. O Výpustek se zajímal i významný zdejší badatel starohrabě Hugo F. Salm, který sem podniknul několik výprav. Považoval ji za největší jeskyni Moravy. Počátkem 20.století byl zjištěn vysoký obsah fosforu v hlinitých výplních Výpustku a proto zde v roce 1920 byla zahájena těžba. Výkopem až šestimetrové vrstvy hlín byly výrazně zvětšeny profily hlavních chodeb a mnohé izolované prostory tak propojeny. Výzkumem se zde podařilo objevit a tím i zachránit šest kompletních koster jeskynních medvědů. V druhé polovině třicátých let převzala jeskyni Československá armáda a zřídila zde vojenské skladiště. Ke konci 2. světové války v opuštěné jeskyni Němci zbudovali zbrojní továrnu, vyrábějící součástky do leteckých motorů. Počátkem 60. let se do Výpustku opět vrátila Československá armáda. Do podzemních prostor vestavěla betonový objekt, který v následujících letech plnil funkci krytu a záložního velitelského stanoviště pro případ jaderného konfliktu. Armáda objekt opustila až v roce 2001.

Roku 2006 se Výpustku ujala Správa jeskyní České republiky a po rozsáhlých úpravách část jeskyně zpřístupnila v březnu 2008 veřejnosti. Prohlídková trasa začíná v objektu bývalých kasáren, kde je zbudována muzejní expozice. Odtud se vstupuje do podzemního krytu s dochovalým technickým vybavením. Z něho se vychází do rozlehlého Medvědího sálu, který vznikl vytěžením fosfátových hlín. Dále se pokračuje kolem Salmova Výpustku do Kotelny, ze které se podlahovými kanály vyhříval vzduch podzemní továrny. Odtud pokračuje prohlídka do Jindřichova sálu, který Lichtenštejnové již začátkem 19. století upravili a pořádali zde veřejné prohlídky.

I když se v jeskyni po technických úpravách nedochovala téměř žádná krápníková výzdoba, díky své ojedinělosti stojí za to tento objekt navštívit. Ve výhledu se připravuje i zpřístupnění Salmova Výpustku, ve kterém se uchovala člověkem nepoškozená krápníková výzdoba.

Od roku 2009 je jeskyně přístupná celoročnně. Před jeskyní je zbudováno parkoviště a ve vstupním objektu i bufet.

K Výpustku vede odbočka z červené značky, která jde z Babic do Křtin.

Od Výpustku se po necelých 300 m dá po silnici směrem na Adamov dojít k mohutnému památnému smrku.

GPS: 49°17'27.606"N, 16°43'27.017"E (vstup)

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/D1, GOL 1:25 000 Moravský kras, GOL 1:20 000 Adamov a okolí

Jeskyně Výpustek byla pro veřejnost zpřístupněna částečně koncem roku 2007 a plně v roce 2008. Do té doby jej využívala armáda, jako velice tajné stanoviště. Historie užívání jeskyně sahá, stejně jako většina jeskyní v Moravském krasu, do dalekého dávnověku doby kamenné, ale až na pár nálezů, se zde asi nedělo nic zajímavého. To začalo až po roce 1500, kdy se zde těžily fosfátové usazeniny, jako hnojivo. Tehdy sice nevěděli mnoho o fosfátech, ale zato věděli, že "po tom bahně" všechno nějak lépe roste. Těžba probíhala celá staletí a teprve ve století 20. začala jeskyni využívat prvorepubliková armáda. Tu následně vystřídal i wehrmacht za II. sv. války po jejímž ukončení se opět v jeskyni usadila armáda československá. Do dnešní doby je zde zachovvána část vojenského vybavení,a le to je mnohem lepší poslechnout si na vlastní uši od průvodce. Krápníčky tu nenajdete i když je nutno podotknouti, že už se za ty roky začínají tvořit. Tato jeskyně prostě stojí za návštěvu. Jeskyně se nachází asi 1 km od Křtin u silnice do Adamova

Jeskyně Výpustek se nachází v Moravském krase a za svůj vznik může děkovat Křtinskému potoku. Že se tento nevšední přírodní útvar nachází ve zdejším podzemí se vědělo už od 17. století, zřejmě již tehdy se našlo dostatek zvědavců, kterým bylo divné odkud se bere najednou tolik vody. Nebo jim to možná bylo jedno, třeba jen hledali úkryt ve skalách, nebo se jim tam ztratilo z očí nějaké zvíře, jenž měli málem na dosah.

Ať to bylo tak jako tak, první dochované zmínky o této jeskyni pocházely od osob, jimž byla vlastní již jistá vzdělanost, nebo aspoň urozenost , třeba hrabě Hugo Salm, v doprovodu svého lékaře Jindřicha Wankela.

Novější poznatky o jeskyni, hlavně z let 1920 – 32, kdy se zde těžila fosfátová hlína, se zmiňují o nálezech kostí jeskynních medvědů a lvů, ještě dnes jsou mnohé k vidění v přírodovědných muzeích ve Vídni a v Brně. Novodobé procesy, provedené v jeskyni v 20. století a později, se vůbec na ni projevili dost negativně.

Po těžbě hlíny se náhle získané ohromné a navíc dobře skryté prostory zalíbily vedení našeho vojska a počínaje rokem 1936 zde zřídilo muniční sklad. Že toto místo má svou cenu ocenili ve druhé světové válce taky i němečtí vojenští experti, jenž zde nahradily zbrojní arzenál stroji a po důmyslných úpravách začali vyrábět součásti leteckých motorů.

Po válce okolo roku 1960 se na místo činu opět vrátilo vojsko hájící naši rodnou hroudu, tedy československá armáda a přetvořila část jeskyně na záložní velitelské Stanoviště, které bylo velice pečlivě drženo v tajnosti a dle toho i patřičně střeženo. Jen je otázka, na kolik na toto utajené místo zapoměla německá rozvědka, přece jen paměť jejich tehdejší armádní elity a vzpomínka na časy strávené v krásném a bezpečném brlohu v Moravském krase, nemohla jen tak rychle během mírových let vyšumět.

Zdá se, že jeskyni přece jen nakonec potkalo blýskání se na lepší časy. Po odchodě Armády ČR v r. 2005, se nový vlastník jeskyně – Správa jeskyní ČR, rozhodl využít zažitou historickou kombinaci vojenství a archeologie a otevřel jeskyni pro širokou veřejnost s tím, že návštěvníkům ukáže jak vybetonované prostory, připravené pro vysoké důstojníky Armády ČR, velice účelně zařízené pro jejich přežití ve vojenském ohrožení, tehdejším západním nepřítelem, tak i prostory přírodní, kde se dá krásně kochat nad tím, jak země vypadá z pohledu zevnitř.

Jeskyně se díky svému bývalému využití bohužel nemůže chlubit krápnikovou výzdobou, ta byla následkem různých úprav systematicky ničena. Momentálně zde "roste" množství malých krápníků, jenže tempo růstu je velice pomalé a tudíž naše generace se mohutných jedinců jen tak brzy nedočká.

Není to pohled nezajímavý, průvodkyně navíc umí umně využít sílu nasvícení jenom určitých částí, k zesílení pocitu, který vyvolává tma, chlad, kapající voda a někdy i stísněné prostory.

Pokud se pro vás zdají tyto informace dostatečně lákavé a máte zbytečných 100 Kč na vstupné pro dospělého, 80 Kč pro případný doprovod ve formě dědečka nebo babičky, jste vítáni. Autem, busem, na kole, vše jedno, parkoviště jest připraveno. Stačí se trefit na silnici z Blanska přes Lažánky a Jedovnice.

Dalším orientačním bodem je městys Křtiny ve směru z Adamova, tam stačí hlídat odbočku asi 2 km vpravo než dojedete do obce, což v překladu znamená, že pokud dojedete z Adamova do až Křtin, musíte se ty 2 km vrátit, ale ani Křtiny nejsou k zahození, zdejší kostel rozhodně stojí za prohlídku

následdující údaje jsou čerpány ze stránek: http://www.cavemk.cz/jeskyne-vypustek/provozni-doba-a-ceny-vstupneho-jeskyne-vypustek.html

Adresa: Jeskyně Výpustek, 679 05 Křtiny

Kontakt: 516 439 111

Rezervace je možné objednat na adrese: vypustek.rezervace@caves.cz

Ceny vstupného: