Jindřichův Hradec – morový sloup Nejsvětější Trojice
Mezi velmi kvalitní ukázky jihočeského barokního sochařství patří také svatotrojiční sloup, který je dominantou jindřichohradeckého náměstí Míru. Dvacet metrů vysoký sloup pochází z období let 1764 až 1766 a bývá také někdy označován jako sloup Nanebevzetí Panny Marie. Jeho autorem je známý dačický sochař Matouš (Matyáš) Strachovský. Vysoce ceněn je v tomto případě také fakt, že je sloup se sousoším Nejsvětější Trojice velmi vhodně zakomponován do půdorysu náměstí.
Sloup je typickou ukázkou barokního stylu a zdobí jej množství soch. Ve spodní části, kterou tvoří trojboký pilíř s výklenky, jsou umístěny sochy sv. Rozálie, sv. Anny s učící se Pannou Marií a sv. Josefa s Ježíškem. Na volutách pak stojí sv. Prokop, sv. Jiří bojující s drakem a sv. Vojtěch, nad nimi se nacházejí sv. Hippolit, sv. Expedit (s ním se u nás moc často nesetkáváme) a sv. František Xaverský a ještě „o patro“ výš můžeme vidět sv. Floriana, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Celý soubor světců pak završují tři archandělé na oblacích (Michael, Gabriel, Rafael) a na vrcholové římské hlavici umístěné zpodobnění trojjediného Boha. Jeho část zvaná syn drží v rukou korunu nad Pannou Marií s rozpjatýma rukama. V její výši se ještě nacházejí postavy andílků. Mezi plastikami jsou na obloucích osazeny vázy.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice tvoří tři části oddělené římsami, je zhotoven ze žuly a mušlového vápence a jeho vznik financoval Ondřej Josef Bayer. Ve 20. letech 19. století prošla spodní část sousoší úpravou v místní Schafferově dílně. Hned v květnu roku 1958 byl tento sloup zařazen na seznam našich chráněných kulturních památek.