Julius Zeyer a jeho zajímavý pomník v Chotkových sadech
Julius „Zajer" či "Zejer"? O výslovnosti jména se vedou spory. Za vše může původ spisovatele. Maminka Eleonora byla sice židovka, ale také pravověrná katolička, otec pocházel ze starofrancouzské aristokratické rodiny ze Štrasburku.
Svým okolím byl Julius Zeyer považován za básníka par excellence a spolu s Josefem Václavem Sládkem a Jaroslavem Vrchlickým patřil mezi slavné trojhvězdí lumírovců. Psal sice také hodně a jeho dílo je mnohotvárné, ale takových úspěchů jako někteří jeho vrstevníci nedosáhl. Paradoxně nejznámější jeho dílo je drama Radúz a Mahulena, ačkoliv se mu jako dramatikovi moc nedařilo.
Zajímavé je určitě také to, Julius Zeyer miloval cestování, skutečné i to vysněné. Procestoval mnoho zemí, a kam se mu nepodařilo se dostat ve skutečnosti, tam se přenesl ve svém díle. V románu „Gompači a Komurasaki“ to bylo do Japonska, v povídce „Zrada v domě Han“ do Číny nebo na Island „V soumraku bohů“.
Ještě za jeho života se zde začalo hledat místo pro pomník tohoto oblíbeného básníka. V dnešních Chotkových sadech vznikala v polovině 19. století veřejná zahrada, kterou byla v roce 1891 přeměněna na veřejný sad. A právě sem byl situován zajímavý pomník Julia Zeyera s vodní kaskádou.
Návrhu se ujal sochař Josef Maudr a dílo pojal jako umělý skalnatý útvar se skupinou soch, vodní kaskádou a jezírkem, který má působit jako přírodní prvek vkusně zasazený do okolní romantické přírody. Pomník byl odhalen 16. září 1913. Jeho základ (skála) je sestavena z více než sta přírodních balvanů požárské žuly. Sochy v jeskyňce byly vytesány z bílého mramoru v tyrolském Laasu a představují postavy z děl Julia Zeyera. Vepředu je Paskalina, za ní Kazi, Teta a Libuše, vlevo vzadu Amis a Amil a vpravo Radúz a Mahulena.
Básníkovu podobu připomíná reliéf nad jeskyňkou s nápisem "Julius Zeyer 1841-1901". Z druhé strany pomníku je osazena deska z leštěné červené švédské žuly, na které jsou vytesány zlaceným písmem názvy Zeyerových děl.
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/