Kamberk
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec Kamberk leží jižně od Louňovic pod Blaníkem. Byla založena jako hornická Osada ve 2. pol. 13. století. Už název obce je může být odvozena od hornictví, výraz "karre" znamená čtyřkolový hornický vozík. V době svého založení obec patřila Sezimovi z Valdštejna, do roku 1379 pak patřila měšťanu Johanu Rotlevovi. Následně se ve vlastnictví obce střídali různí majitelé (Albrecht Rendl, rod ze Schwendy, Kuenburkové...).
Tvrz ze 13. století zpustla. I když byla obnovena a přestavěna na faru, v 19. století vyhořela. V objektu znovupostavené fary roku 1871 se nachází architektonické pozůstatky této tvrze.
Dominantou obce je ovšem barokní kostel sv. Martina. Předcházel mu kostel ze 14. století, který ovšem podlehl požáru.
Návštěvníci mohou v Kamberku navštívit muzeum, ve kterém se nachází hmotné i písemné doklady o životě kamberských obyvatel v 19. a 20. století.
Fotogalerie
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 41 A5
kostel sv. Martina (1721)
kaple sv. Anny (1732)
zbytky tvrze
2 smírčí kříže
První zmínka o objektu 1280
Jiný název objektu Zlaté hory, Karrenberg
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1261. Tato zmínka však neuvádí majitele a tak se jeví pravděpodobná verze o založení prvotní osady německými havíři. Prvním známým majitelem obce je roku 1280 zapisován Sezima z Landštejna. Ve 13. století se zde i v okolí též těžilo zlato. Ve 14. století je zde “založena” kolébka rodu Kamberských z Kamberka, kteří zde vystavěli tvrz. Kamberští se zde drží až do roku 1424, kdy je ves i s tvrzí prodána Chřenovickým. Následným majitelem je v roce 1512 Albrecht Rendl z Úšavy. Později se zde vystřídali páni z Onšova a Lukavečtí z Lukavce, kterým je majetek po roce 1622 v rámci konfiskací zabaven a prodán Janu Jakoubkovi z Klanberka. Zanedlouho se majiteli stávají páni ze Schvendy a roku 1704 je zde zapsán Ferdinand z Kuenburka, který připojil obec k panství Mladá Vožice. Původní tvrz ze 14. století stávala u rybníka. Její dochované zdi jsou dnes součástí farní budovy. Část tvrze byla v 18. století též využívána ke zhutňování stříbrné rudy. Zajímavostí obce je východní část náměstí, které stojí na haldách po těžbě zlata. Zajímavý je i objekt bývalé šmelcovny, kde bývala za Kuenburků zpracovávána stříbrná ruda. Tentodům má dnešní čp. 63. Zdejší, původně gotický kostel, který je prvně uváděn v roce 1281, roku 1720 vyhořel a roku 1721 byl vystavěn nový, který se v téměř nezměněné podobě zachoval dodnes. V roce 1951 byla ves přejmenována na Zlaté Hory a po roce 1991 se jí navrátil původní název. Obcí prochází červená TZN z Louňovic pod Blaníkem do Mladé Vožice a začíná zde zelená TZN do Předbořic, Roudného, Šlapánova a Odlochovic.