Karlova Studánka – Buk dvoják
Turistické cíle • Příroda • Památný strom
Horské lázně Karlova Studánka jsou obdivované pro jedinečnou architekturu povětšinou dřevěných lázeňských budov zasazených do okolních hlubokých lesů pod severními svahy nejvyšší (zde slezské) hory Pradědu. Lesní celky přechází v osadě volně v roztroušenou upravenou zeleň. Dá se říci, že Karlova Studánka je vlastně jeden velký park.
A protože lázně zde byly založené koncem 18. století (udává se rok 1785), první péče o zdejší zeleň započala již v té době.
Jedním z pamětníků této doby je zajímavý dvojkmenový buk lesní nedaleko dolního konce (tedy východní strany) Karlovy Studánky. Jde o strom druhu buk lesní (Fagus sylvatica). Wikipedie uvádí, že buk lesní je vysoký strom s pravidelnou vejčitou korunou a štíhlým kmenem, dosahující výšky až 45 m. U stromu v Karlově Studánce to na první pohled zcela neplatí, zdejší „dvoják“ má totiž kmeny dva, může jít o srůst dvou původně samostatných jedinců, případně se mladý stromek brzy po svém vzrůstu utrpěl nějakou nehodu, která dala za vznik druhému kmeni. V roce 2000 činila udávaná výška stromu 25 m, obvod kmene 370 cm. Zdravotní stav dobrý. Udávané stáří se odhaduje na 250–300 let. Buky se dožívají zhruba 400 let věku (výjimečně i více). U nás rostou převážně v horách a vysočinách ve výškách 300–1000 m n.m. Dá se tedy říci že buk je v Karlově Studánce ve své ideální poloze. Dříve bukové či smíšené porosty zabíraly velkou část lesů v horských masivech. U nás v Jeseníkách (ale i jinde) byly buky využívány k výrobě dřevěného uhlí pro hutní provozy v podhůří hor, kde se zároveň kutalo. Z velké části byly bučiny nahrazeny smrkovou monokulturou (rostla rychleji). Nicméně pár pozůstatků starých bučin v horách najdeme, od Karlovy Studánky bude asi nejblíže Jelení bučina pod Žárovým vrchem (severně), smíšený les s hojným bukem je u nedalekého Skalního potoka, známá je Bučina pod Františkovou myslivnou, další porosty např. Pod Slunečnou strání, Františkov aj.