Karlovy Vary – sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (Morový sloup)
V letech 1711 – 1715 zasáhla většinu Evropy velká vlna moru a jen v Čechách zemřelo na nákazu kolem 200 tisíc lidí. Lázeňskému městu Karlovy Vary se však vyhnula. Z vděčnosti, že se tak stalo, zde byl postaven v letech 1715 - 1716 vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice.
Stavba vznikla z příspěvků štědrých dárců, přičemž 1000 zlatých věnovala neznámá dárkyně (někdy je uváděno jméno hraběnka Marie Františka z Vrtby), 700 zlatých karlovarská městská rada a řád Křížovníků s červenou hvězdou.
Autorem díla je žlutický sochař Oswald Josef Wenda. Zakázku získal patrně díky referencím, především již zhotovenému Sloupu Nejsvětější Trojice ve Žluticích. Jako materiál byl zvolen jemnozrnný pískovec z okolních lomů (Vysoká a Nová Role). Roku 1716 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena farářem Františkem Böhmem.
Kromě toho, že řád Křížovníků s červenou hvězdou částečně financoval výstavbu sloupu, měl v té době ve společnosti velký vliv na dění. To se také promítlo na konečné podobě díla. Není se tudíž, co divit, že lze na sloupu vidět dva z hlavních světců tohoto řádu, sv. Augustin a sv. Vojtěch a také lucernu ve tvaru šesticípé hvězdy. Avšak takovéto zpracování dvou hlavních námětů křesťanské víry (Korunování Panny Marie a Svatá Trojice) je u barokních sloupů tohoto typu v Čechách výjimečné. Není známo, že by se tento výběr ikonografie objevil u nás na nějakém jiném barokním sloupu.
Sloup nepatří mezi nejvyšší, měří asi jenom devět metrů. Sochařská výzdoba vrchní části sloupu je postavena netradičně na kouli, symbolizující zeměkouli, která zcela nahrazuje tělo sloupu. Dále morový sloup přechází v trojboký podstavec s profilovanými horními krycími deskami a patkami. Na vrchních nárožích podstavce jsou umístěny andělské alegorické postavy, které představují víru, naději a lásku včetně symbolů svých teologických ctností (kříž, srdce a kotva). Na spodních výběžcích podstavce jsou umístěny tři plastiky světců. Na čelní straně stojí sochy sv. Vojtěcha a sv. Augustina, na západním nároží je situována socha patrona hasičů, sv. Floriána
Na spodní části podstavce jsou vyryty nápisy, zbožné motlitby k Nejsvětější Trojici a Panně Marii. Na východní straně stojí psáno: „SANCTA MARIA VIRGO DEIPARA ESTO HIC IBIQVE PATRONA NOSTRA“, v překladu by to mělo znamenat: Svatá Marie, Panno Bohorodičko, budiž zde na Zemi i tam na onom světě ochránkyně naše. Na jihozápadní lze číst: „LAVS DEO PATRI DEO FILIO DEO SPIRITVI SANCTO“, Chvála Bohu Otci, Bohu Synu, Bohu Duchu svatému a na třetí straně: „PER ISTOS SANCTOS ADIVVA NOS SANCTISSIMA TRINITAS“, Prostřednictvím svatých těchto podporuj nás, Nejsvětější Trojice. Severozápadní plocha podstavce je ještě doplněna v levém dolním rohu nápisem: „ERECT 1716 J.WENDA“ a v pravém spodním rohu: „RENOV. 1909 J. WATZEK“. Poslední nápis na čelní straně podstavce v levém dolním rohu praví: „REN. 1931 P.WOLF“
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice se nachází v lázeňském centru Karlových Varů v blízkosti Vřídelní kolonády. Leží v trojúhelníku, který vytváří ulice Tržiště a Zámecký Vrch.
Terén zde prudce stoupá, a proto byl asi také sloup umístěn na vysoké podezdívce ze žulových kvádrů. Terasa je na svém okraji ohraničena kovaným zajímavě zdobeným zábradlím.
Okolí sloupu se časem měnilo. Důležitými momenty byla například stavba budova Vřídla (1744) nebo úprava kamenných schodů (1839). Stávající venkovní úpravy souvisejí s nově provedeným prostorovým uspořádáním Tržiště včetně zajímavé stromové aleje nebo kašny od místního akademického sochaře Jana Kotka.
Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl zapsán roku 1958 na seznam nemovitých kulturních památek.
*
Další zajímavá místa v okolí:
- Mlýnská kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/mlynska-kolonada-pramen-mlynsky-rusalcin-knizete-vaclava-libusin-a-skalni
- Vřídelní kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/vridelni-kolonada-vridlo-a-socha-bohyne-hygie
- altán u pramene Svobody:https://www.turistika.cz/mista/altan-pramen-svoboda
- sluneční hodiny:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-slunecni-hodiny
- zvonkohra:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-zvonkohra
- kostel sv. Maří Magdalény:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svate-mari-magdaleny-v-karlovych-varech
- Tereziin obelisk:https://www.turistika.cz/mista/tereziin-obelisk-u-restaurace-jeleni-skok-v-karlovych-varech
- rozhledna Diana:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-rozhledna-diana-s-bezbarierovym-pristupem
- Skalníkovy sady:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-skalnikovy-sady-svaty-bernard-z-clairvaux-sloup-vevodu-cambridgeskych
- kaple sv. Anny:https://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-anny-v-karlovych-varech
- výšina Petra Velikého:https://www.turistika.cz/mista/vysina-petra-velikeho-karlovy-vary
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/