Karlovy Vary - Vyhlídka Karla IV. - rozhledna

Město Karlovy Vary obklopuje celkem pět vyhlídkových věží – Goethova rozhledna, Diana, Doubská vyhlídka, Vítkova hora a Vyhlídka Karla IV., avšak vyhlídkových míst se zajímavým pohledem na město je mnohem více.

Vyhlídka Karla IV. (nazývaná též Karlova vyhlídka) je rozhledna v Karlových Varech na Jižním (dříve Hamerském) vrchu v nadmořské výšce 514 metrů. Vyhlídka byla postavena v pseudogotickém stylu a je nejstarší rozhlednou v Karlových Varech. Je zajímavé, že radní města se nerozhodli postavit vlastní originální objekt, ale nechali se inspirovat stavbou rozhledny stojící v nedalekém severoněmeckém Schleswigu.

Jedná se o jednoduchý objekt, vystavěný na centrálním osmiúhelníkovém půdorysu, vysokém asi 15 metrů, v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuřím. Vertikální charakter stavby je umocněn ustupujícím vyšším podlažím. Zvýšené přízemí se nachází na vysokém osmibokém kamenném soklu, který se trochu rozšiřuje. Přístup je na něj po předloženém jednoramenném schodišti se 16 kamennými stupni, jež jsou lemované původně kamennými (dnes zděnými) zídkami, krytými kamennými deskami.

Pod schodištěm se nachází prostor vestavěný do mohutného zdiva vyzděného z kamene. Přístup je umožněn dveřmi zhotovenými z ocelových plátů z boku schodiště. Krytý ochoz zvýšeného přízemí je prosvětlen ve všech stěnách sdruženými podvojnými neogotickými okny ukončenými tudorským obloukem s jednoduchými kružbami a ostěním. Střední sloupek, boční polosloupky a ostění oken jsou ukončeny košovou hlavicí. Také ostění otevřeného hrotitého portálu vchodu je tesáno z pískovce.

Na první vyhlídkovou plošinu vede po směru hodinových ručiček točité vřetenové schodiště o 28 žulových stupních vnitřkem schodišťové věže ve středu zvýšeného přízemí. První vyhlídkový ochoz je ohraničen pískovcovým cimbuřím. Na horní vyhlídkový ochoz na vrcholu osmiboké věžovité nástavby vede dalších 36 žulových stupňů poměrně úzkého točitého vřetenového schodiště. Schodišťový prostor je prosvětlen malými okenními otvory štíhlého charakteru s lomeným nadpražím. Ochoz druhého patra je rovněž ohraničen pískovcovým cimbuřím s drobnější rytmizací jednotlivých prvků a navýšen ocelovým zábradlím.

Na počátku sedmdesátých let 19. století byl tehdy odlesněný kopec Hammerberg (Hamerský vrch), obtékaný ze tří stran říčkou Teplá uváděný jako vyhlídkové místo hojně navštěvované lázeňskými hosty. Roku 1874 byl vrch karlovarskou městskou radou pojmenován Kaiser-Franz Josefs Höhe (Výšina císaře Františka Josefa) a rovněž bylo tehdy rozhodnuto o stavbě rozhledny na jeho vrcholu. Městská rada vybrala pro stavbu místo s názvem Výšina Františka Josefa v roce 1876. Na jaře tohoto roku bylo se stavbou započato a již na podzim bylo dílo hotovo. Stavba rozhledny byla realizována nákladem 6 492 zlatých. Vyhlídkovou věž pojmenovali Franz Josefs Höhe na počest císaře Františka Josefa I. Na začátku lázeňské sezony roku 1877 byla zpřístupněna pro veřejnost.

K rozhledně se lze dostat pouze pěšky. Například vlevo od hotelu Pupp vede lesní cesta, po které dojde časem člověk ke žluté turistické značce. Cest, cestiček a pěšinek je zde však hodně a tudíž je potřeba mít dobrý orientační smysl nebo podrobnou mapu. Další možností je použít lanovku, která vede k rozhledně Diana. Vystoupit je nejlepší na stanici "Jelení skok" a odtud pokračovat po žlutě značené turistické cestě, která vede k vyhlídce (asi 500 metrů). Kdo přijede autem do Karlových Varů, tak může zaparkovat například u restaurace Poštovní Dvůr (Letní kino) a odtud se vydat po žluté turistické značce.  

Dle historických údajů byl v období kolem počátku 20. století před rozhlednou vybudován jednoduchý dřevěný stánek, který patrně sloužil k prodeji vstupenek, suvenýrů a občerstvení. Pravděpodobně také v tomto období byl snížen terén a před nástupní schodiště byl předsazen další kamenný stupeň. Na ochozu prvního patra byly radiálně vyzděny pilířky a pod ocelové nosníky sesazeny klenební pasy. Tento prostor byl tehdy asi rovněž využíván pro zázemí občerstvení. V době po první světové válce byla rozhledna přejmenována na Josefshöhe (Josefova výšina). Po roce 1945 se získala dnešní název. V době po druhé světové válce byla celá vnější fasáda rozhledny, původně tvořená režným zdivem, necitlivou rekonstrukcí obložena keramickým obkladem, čímž zmizely méně vystupující zdobné římsy a okapnice římsy prvního ochozu přestala plnit svou funkci. Rovněž vnitřní plochy stavby byly omítnuty. Nástupní schodiště bylo odstraněno, kamenné stupně demontovány a nové boční zídky byly obnoveny z keramických, druhotně použitých cihel. Pod stupně byla vybetonována deska a následně použity původní stupně. Okolní terén byl dále snížen, na nástup bylo nutné vybetonovat další již šestnáctý schodišťový stupeň. Roku 1982 byla rozhledna opravována a další rekonstrukcí prošla počátkem devadesátých let 20. století. Vlivem nepříliš kvalitně provedených oprav a vlivem povětrnostních podmínek se však postupně zhoršoval její technický stav. Proto v srpnu roku 2001 přistoupil vlastník rozhledny, město Karlovy Vary, k celkové rekonstrukci stavby. Během ní bylo vyspárováno zdivo věže, položena dlažba z betonových dlaždic, omítnuty vnitřní i vnější fasády sanační omítkou. Rekonstrukční práce byly ukončeny 31. října 2001 a celkové náklady dosáhly téměř 2 milionů Kč.

Rozhledna je volně přístupná celoročně. Někteří návštěvníci širších rozměrů mohou mít na úzkém schodiště vedoucím na vyhlídkové ochozy při vyhýbání se protijdoucím osobám drobné problémy. Výhled z rozhledny je dnes na některé strany částečně omezený díky přerůstajícím stromům v okolí. Přesto se nabízí pohled na centrum Karlových Varů, na Krušné hory s nejvyšší horou Klínovec na obzoru a do údolí říčky Teplé směrem k Březové. Při dobré viditelnosti může být vidět také Krásenský vrch s rozhlednou. V době výstavby rozhledny měli její návštěvníci výhled podstatně lepší. Na kopcích obklopujících město se nevyskytoval lesní porost, nýbrž se zde nacházely rozsáhlé louky a pole. Stromy tady rostly pouze sporadicky.

Dne 31. prosince 1981 byla Vyhlídka Karla IV. pro své stavební a historické kvality zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.