Kasprov vrch 1987 m n.m.

Kasprov vrch (polsky: Kasprowy Wierch) Nachází v hlavním hřebeni Západních Tater, na slovensko-polské hranici. Vrchol se tyčí nad údolími: Dolinou Goričkovou (Dolina Goryczkowa pod Zakosy) a Doliny Bystréj a Suchéj vody Gasenicovej (Bystrej a Suchej Wody Gąsienicowej) polské straně a Tichou dolinou na jižní, slovenské straně. Je budován z krystalických hornin (granodiorytů a pegmatitů) i přes jeho umístění v mladší části tatranského masivu je budován sedimentárními horninami. Vrchol se nachází na v hlavnim hřebeni nachází mezi vrcholem Beskyd Beskid (2012 m n.m.), odděleným Suchým sedlom (Sucha Przełęcz) a Prostředním Goričkovým vrchom Pośrednim Goryczkowym Wierchem (1874m), odděleným Východným Goričkovým sedlom (Goryczkowa Przełęcz nad Zakosy). Název „Kasprov vrch" pochází od pastviny Hali Kasprowej ležící na polském úpatí hory, a podle lidové přezdívky majitele pastvin- horala Kaspra.

Historie : Vrchol byl vyhledávaným turistickým cílem už vminulosti. Již kolem roku 1850, byla mnohokrát prošlapaná cestička z Doliny Gąsienicowej a z Goryczkowej Przełęczy nad Zakosy. První zaznamenaný zimní vstup podnikli: Klements Bachleda a Karol Polański v roku 1890. Asi od roku 1910 se stává Kasprowy Wierch populární mezi lyžaři. Nyní je nejnavštěvovanější horu Tater - v sezóně až 4000 lidí denně.

V letech 1935-1936 byla postavena, za 8 měsíců, kabinová, lanová dráha z Kuźnic (část města Zakopane). Na svazích byly pozděj také postaveny dvě sedačkové lanovky. První (1961-1962) z Doliny Gąsienicowej na místě výtahu pro sáně zr. 1938, a druhá zDoliny Goryczkowej (v roce 1967-1969). Bývá zde v povozu několik sjezdovek do obou dolin. V roce 1938 byla postavena meteorologická a astronomická observatoř (Obserwatorium Meteorologiczne ImiGW), což je nejvýše položená, obydlená budova vPolsku.

Těsně pod vrcholem v nadmořské výšce 1959 m nad mořem, je budova horní stanice kabinové lanovky, kde je bar, restaurace, kiosek, čekárna, úschovna a půjčovna lyží. Od horní stanice vede kameny dlážděný, 200 metrů dlouhý, žlutě značený chodník do Suchej Przełęczy (Suchého sedla)- zde je křižovatka turistických tras. 6.června 1997 Kasprowy Wierch navštívil papež Jan Pavel II. Jeho návštěvu připomíná pamětní deska na horní stanici lanovky.

Na vrchol se dostaneme (ze Slovenska):_

- Po žluté výstupové trase, vedoucí ze Slovenska z Tichej doliny (rozcestí Liptovský košiar) do Suchého sedla (Suchą Przełęcz).

(z Polska):

Po zelené výstupové trase, vedoucí kolem trasy lanovky, z Kuźnic přes Myslenickie Turnie.

- Po žluté výstupové trase, vedoucí  za Schroniska Murowaniec, z Doliny Gaisenicowej do Suchého sedla (Suchą Przełęcz).

- Po červené hřebenové trase z Doliny Koscieliskiej - Červenými vrchy - do Suchého sedla (Suchą Przełęcz), pokračující dále do Liliového sedla (Liliowa Przelez) na Svinicu (Swinicu) a atraktivní hřeben Orla Perć.

Nevýrazný holý vrchol ve východní části Západních Tater. Od Ľaliového sedla, a od Vysokých Tater ho dělí Suché sedlo a Beskyd (2012 m). Prochází tudy státní hranice, ale přechod je zakázán. Kasprov vrch byl dávnou pastýřskou oblastí. Ze Zakopaného-Kuzníc je v provozu od roku 1936 visutá lanovka dlouhá 4200 m s výškovým rozdílem 932 m. V horní stanici asi 30 m pod vrcholem je restaurace. Nad stanicí lanovky je vybudována observatoř Hydrometeorologického ústavu. Pro lyžaře jsou zde postaveny lyžařské vleky a upravené sjezdovky. Přístup pro turisty je pouze do Suchého sedla, výstup na vrchol není možný.