Orla Perć
Trasy • Pěší trasa • Velká náročnost
 |
Zawrat |
|
0,0 km | |
| Sedlo Zawrat (2159 m.n.m.) - vlastní počátek trasy Orla Perć. Od rozcestí v sedle (2159 m) se vydáte k východu po červené turistické značce, která vede od Svinice a pokračuje až do sedla Krzyźne. (Jak už zmiňuji výše, úsek trasy odtud až po vrchol Koziego Wierchu je jednosměrný a průchozí je pouze mnou popsaným směrem.) Po trase začnete při hřebeni stoupat přes dvě vyvýšeniny (2180 m a 2200 m) na první z vrcholů. Tento úsek ve své většině vede přímo po hřebeni. Později za sedélkem, kousek za druhou vyvýšeninou, se přidají jistící řetězy, pomocí kterých vystoupáte na první výrazný vrchol - Mały Kozi Wierch. | ||||
 |
Mały Kozi Wierch |
|
0,3 km | |
| Mały Kozi Wierch (2228 m) – vrcholu je impozantní rozhled. Strmý sestup z vrcholku na východ po řetězy odjištěném chodníku do sedélka zvaného Zamarzła Przełeczka Wyźnia. Dále krajem nebezpečného žlebu (Źleb Honoratka) jištěném ve dvou místech ocelovými lany a řetězy. Pozor! - tady je třeba velké opatrnosti – ve žlebu chodník často přikryt sněhem! Pak následuje traverz severními úbočími Zmarzłych Czub (řetězy). Dále hranou strmé několikametrové stěny (znovu řetěz), a následuje sestup po hladkých skalních plotnách (řetězy a stupačky) do sedla Zmarzła Przełecz. | ||||
 |
Zmarzła Przełecz |
|
0,6 km | |
| Zmarzła Przełecz (2126 m) – široké sedlo s originální skalním útvarem v podobě kamenného chlapce. Chodník odtud dále po severních úbočích obchází hřeben Zamarłej Turnii. Následuje lezení po skalách (žebřík ze stupaček, řetěz) na skalnatou terasu, její přechod a za její hranou sestup (opěrný řetěz u osmimetrového žebříku). Pozor! – u dolního konce ze žebříku je třeba udělat krok vlevo (tady se chytit následného řetězu) a vyhnout se tak pádu do propasti, která je dnem tohoto sestupu! Po takovémto úspěšném manévru sestoupíte do sedla Kozia Przełęcz. (ze sedla Zawrat jste po toto sedlo ušli 0,86 km - doba chůze: 1 – 1:20 hod.). | ||||
 |
Kozia Przełęcz |
|
0,8 km | |
| Kozia Przełęcz (2137 m) - hluboké a úzké skalní sedlo, ve kterém se napojuje žlutá turistická značka od severu z Dolinky Koziej (horní patro Doliny Gąsienicowej). Následuje asi 40-ti metrový společný úsek obou značek v sestupu, po němž je obousměrný provoz) Od jihu se pak na tento úsek připojuje chodník z Dolinky Pustej (horní patro Doliny Pięciu Stawów Polskich). Sedlo lze, i po této žluté značce překonat jen díky zajištění. V sedle je první možnost k opuštění hřebene. A řada turistů této možnosti využívá, jelikož tady zjistí, že přecenili své síly. Pozor! – v sedle dobře zvažte své dovednosti a kondici. Následující úsek po Kozi Wierch je technicky na celé trase nejnáročnější a prochází velmi exponovaným terénem! Společný úsek se žlutou trasou klesá na jih levým úbočím žlebu. Je zde jištěn řetězy a stupačkami. Po asi 40 metrech červená trasa zahýbá vlevo na skalní plotnu. Pokračuje strmě vzhůru (řetěz) na vysokou římsu (velmi exponovaný úsek, jištěný žebříkem ze stupaček a řetězem) a další skalní římsou (řetězy a stupačky) na hřeben Kozich Czub. | ||||
 |
Kozie Czuby |
|
1,2 km | |
| Kozie Czuby (2239 m, 2256 m, 2266 m) – po vyhoupnutí na hřeben za jejích západním vrcholem následuje traverz severními svahy po špičaté úzké římse pod hřebenem (pod středním vrcholem řetězy). Pak výstup k východnímu vrcholu (jeho překonání jištěno řetězem). Pozor! - následuje sestup ostře klesajícím hřebenovým žlabem (stupačky, řetězy a je zde těžké najít místo, kde byste mohli dát nohu) do úzkého sedla Kozia Przełęcz Wyżnia (2240 m), ve kterém se během léta často tvoří zácpy. Ze sedla pak ostrý vystup (řetězy a stupačky) přímo na nejvyšší vrchol celé stezky Kozi Wierch. (ze sedla Kozia Przełęcz jste urazili 0,49 km – doba chůze: 1 – 1:15 hod.) | ||||
 |
Kozi Wierch |
|
1,3 km | |
| Kozi Wierch (2291 m) – nejvyšší bod celé trasy a vynikající výhledový vrchol. Od tohoto bodu je trasa obousměrná. To vzhledem k možným frontám a míjení se u jištěných úseků prodlužuje její přechod. Následující úsek Kozi Wierch - Skrajny Granat je pravděpodobně jednou z nejjednodušších částí stezky Orla Perć. Chodník z vrcholu sestupuje na jižní úbočí společně s černou značkou chodeckým terénem k rozcestí. Od něj černá sestupuje k plesu Wielki Staw Polski (další možnost k opuštění trasy). Naše červená však pokračuje po chodníku jižním traversem pod hřebenem Kozí Mur a následným výstupem hřeben pod vrchol Buczynowa Straźnica. Tady se přehoupne přes hřeben východními úbočími a klesne do sedla Przełączka nad Buczynową Dolinką. | ||||
 |
Przełączka nad Buczynową Dolinką |
|
1,9 km | |
| Przełączka nad Buczynową Dolinką (2225 m) - sedle chodník prudce mění směr a sestupuje, směrem do Dolinky Koziej. Vede tu strmým komínem zvaným Źleb Kulczyńskiego. Po asi 50 metrovém sestupu se zleva připojuje černá značka (od západu). Jsme v již třetím bodě, kde lze náročný hřeben opustit. (ze sedla Koziego Wierchu – doba chůze: 0:45 hod.). Od odbočky pokračuje červená asi 70 metrovým traverzem vpravo a pěkným komínem - asi 20 m výstup úzkou štěrbinou zvanou Przeleczka przy Czarnym Mniszku (řetězy a stupačky). Potom traversem s mírným výstupem po západním úbočí hřebene Czarne Ściany pod sedlo Zadnia Sieczkowa Przeleczka a dále na hřeben a po něm k rozcestí se zelenou turistickou značkou, která se zde připojuje zleva z Gasienicowe doliny. Z chodníku se otevírají krásné pohledy do Gasienicowé doliny. Jde o čtvrté místo, kde lze trasu opustit. (od posledního rozcestí v Źlebie Kulczyńskiego – doba chůze: 0:30 hod.). Za rozcestím krátký výstup na vrchol Zadni Granat. | ||||
 |
Zadni Granat |
|
2,5 km | |
| Zadni Granat (2240 m) - z vrcholu trasa pokračuje po krásném, výhledovém hřebeni Granaty. Nejdříve přes sedlo Pośrednia Sieczkowa Przeleczka (2218 m) na Pośredni Granat (2234 m). Ten je ze severu rozťat hlubokým komínem. Chodník pak pokračuje po hřebeni k úzkému sedlu Skrajna Sieczkowa Przelaczka (2197 m) Těsně před ním je třeba překonat 80 cm propastnou puklinu (odjištěno řetězem). Pozor! – ze sedla k západu padá nebezpečný Źleb Drege'a. V žadném případě zde neodbočujte z trasy! Potom výstup po suti přes kamenné prahy na vrchol Skrajny Granat. (Ze sedla Zawrat jste po tento vrchol urazili 2,84 km). | ||||
 |
Skrajny Granat |
|
2,8 km | |
| Skrajny Granat (2225 m) - z vrcholu je výhled do tří dolin: Gąsienicowa, Pańszczyca a Pięć Stawów Polskich. Kousek za vrcholem se trasa stáčí k východu dorazíte na rozcestí se žlutou turistickou značkou vedoucí od plesa Czarny Staw Gasienicowy z Gasienicowe doliny. Je to páté a poslední místo, kde lze náročnou hřebenovku opustit v jejím průběhu. (Od posledního rozcestí se zelenou trasou /před Zadnim Granatem/ je to sem asi 0:30 – 0:40 hod.). Za rozcestím trasa uhýbá z hřebene na jižní úbočí. Následuje poměrně exponovaný terén s nepříjemnou sutí (4x řetězy) do sedla Granacka Przelecz (2145 m). Tady je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, protože případné uklouznutí a pád by mohly mít fatální následky. Ze sedla trasa pokračuje opačnými severními úbočími – často zde leží sníh. Nejdříve klesá žlebem (řetězy). Žleb opouští vpravo (Pozor! - velká expozice (řetězy 4 metrový žebřík a stupačky) a pokračuje výstupem ve stěnách Wielkej a Malej Orlej Turniczkí k hřebeni. Následuje krátký úsek po skalnatém hřebeni (řetězy), přechod znovu na jižní svahy a traverz vrcholu Orla Baszta. Ten probíhá nejdříve výstupem a pak sestupem 12-ti metrovým komínem (řetězy a stupačky) na šikmou travnatou plošinu Pościel Jasińskiego. | ||||
 |
Pościel Jasińskiego |
|
3,1 km | |
| Pościel Jasińskiego (2125 m) – z této plošiny trasa strmě klesá na severní stranu hřebene (řetěz) Pozor! – skála se drolí a často zde leží sníh. Pokračuje traverzem Buczynowych Czub a následným výstupem po kamenných stupních (řetězy) k přehoupnutí jižní stranu jejich členitého hřebene. Pozor! – je to nebezpečný traverz, trasa zde prochází nad 200-metrovou propastí. Následuje sestup na jižní svahy Buczynowych Czub (řetězy) a traverz jejich jednotlivých skalních ve srázech do Buczynowe Dolinky. Pak výstup na hřeben a po něm do sedla Przełęcz Nowickiego. | ||||
 |
Przełęcz Nowickiego |
|
3,3 km | |
| Przełęcz Nowickiego (2105 m) – ze sedla červená trasa naposledy traverzuje severními úbočími hřebene. V nich po krátkém sestupu ve žlebu, následuje jen o něco delší vystup poblíž zubatého hřebene. Posledním zubem v hřebeni je Budzowa Igła. Před ní naposledy přechází trasa na jižní úbočí. Zde po krátkém sestupu, výstup do sedélka Buczynowe Siodło v úbočí Wielkiej Buczynowej Turnii. Pak delší traverz jejími úbočími, v něm jištěné pasáže (řetězy), a následný většinou jištěný sestup (řetězy) na nejnižší místo celé trasy (2060 m) v Źlebie Buczynowej Przelęczy. Delší výstup žlebem (řetězy) do sedélka, kde chodník proklouzne na severozápadního svahy Małej Buczynowej Turniia na straně údolí Roztoky, prochází přes Szeroki Żleb Buczynowy a vede do sedla v nejvyšší části jeho levého hřbetu, poté prochází jižními svahy nejvyššího vrcholu Małej Buczynowej Turnii a vyhýbá se mu. Ten samotný je pak snadno dosažitelný po kratičké odbočce po hřebeni zpět. | ||||
 |
Mała Buczynowa Turnia |
|
3,8 km | |
| Mała Buczynowa Turnia (2172 m) - z vrcholu můžete vidět panorama podobné tomu, které vás čeká ze sedla Krzyżne. Značená trasa, od neznačené odbočky k vrcholu dále pokračuje asi 30 m po hřebeni, načež před východním vrcholem klesá a prochází sedlem Małą Buczynową Przełączka a potom traverzuje opět jižními svahy pod vrcholy Ptak (2138 m) a Kopa nad Krzyńem (2135 m) k sedlu Krzyżne. (Od posledního rozcestí se žlutou trasou /za vrcholem Skrajny Granat/ je to sem na Krzyżne asi 1:40 - 2 hod.) | ||||
 |
Krzyżne |
|
4,2 km | |
| Krzyżne (2112 m) – KONEC TRASY! - v tomto sedle trasa Orla Perć končí. (Ze sedla Zawrat jste po toto sedlo urazili 4,33 km). Ze sedla je vyhlášeny rozhled na celé Vysoké a Belianské Tatry. Sedlo tvoří travnatá plocha a lze zde tak po zdolané túře krátce odpočinout. Je zde křižovatka se žlutou trasou. Po ní lze sestoupit buď do Doliny Pańszczycy a dále k chatě Schronisko Murowaniec (2:50 hod.) nebo na opačnou stranu do Doliny Pięciu Stawów Polskich, k chatě Schronisko w Doline Pięciu Stawów (1:45 hod.). | ||||
Orla Perć - (česky: „Orlí stezka“) je legendární horská pěší trasa v polských Tatrách. Zároveň je nejdelší hřebenovou stezkou ve Vysokých Tatrách. Je považovaná i za nejtěžší a nejnebezpečnější stezku v celých Tater. Vede po bočním hřebeni Tater vybíhajícím z vrcholu Svinice (2301 m) k východu. Vede po úbočích, přes sedla a vrcholy tohoto bočního hřebene na úseku mezi sedly Zawrat (2159 m.n.m.) a Krzyźne (2112 m). Nejvyšším bodem stezky je vrchol Kozi Wierch (2291 m). Stezka je dnes dlouhá 4,5 km s převýšením asi 1 100 m (2 070 m sestupy i výstupy). V minulosti však byla delší. Od roku 1932 byl však její navazující úsek ze sedla Krzyźne na Polanu pod Wołoszynem z důvodu ochrany přírody uzavřen.
Původní idea značené trasy pochází z roku 1901, kdy ji uveřejnil Franciszek Henryk Nowicki, polský básník a horský vůdce. Mezi lety 1903 a 1906 stezku zpřístupnil a vyznačil kněz Walenty Gadowski. Rozcestí byla označena do roku 1911. V roce 2006, po několika smrtelných nehodách na stezce, horská vůdkyně Irena Rubinowska a režisér Piotr Mikucki, apelovali na orgány Tatrzańskiego Parku Narodowego, aby bylo demontováno všechno původní zajištění na stezce a ta byla přeměněna na standardní ferratu. Výzva se nesetkala se všeobecným souhlasem a Orla Perć zůstala historickou hřebenovou trasou. Protože však docházelo k mnoha nehodám, zejména při vyhýbaní se turistům procházejícím opačným směrem, zavedlo vedení Tatrzańskiego Parku Narodowego v červenci 2007 jednosměrný provoz v úseku od Zawratu po Kozi Wierch. Výjimkou však je asi 40 metrový úsek přes sedlo Kozia Przełęcz, kde má žlutá trasa, procházející mezi dolinami, s trasou Orli stezky společný průběh.
Na trase dominují traverzy. Vede sice místy po samotném hřebeni, ale kvůli neprůchodnosti terénu se od něj také často i vzdaluje a obchází tak ostré štíty a skalní srázy a věže. I tak jsou zde mnohé exponované úseky trasy vybaveny jisticími prvky (řetězy, stupačkami i dvěma ocelovými žebříky). Její přechod vyžaduje již určitou dávku zkušeností s pohybem ve vysokohorském terénu a za zhoršených klimatických podmínek (sníh a námraza) i základních znalostí jištění. A tak, i přes instalované jistící prvky nelze trasu doporučit začínajícím horským turistům a pro časté exponované úseky už vůbec ne lidem, trpícím závratěmi či strachem z výšek! Od otevření stezky v roce 1906 kolem ní zemřelo vícenež 140 lidí!
Stezka Orlí stezky je vyznačena červenými značkami. Na hřebeni není možnost nabrat vodu, proto ji s sebou na túru berte dostatek, minimálně dva litry na osobu. Na její trase je pět rozcestí, ze kterých lze po absolvování dílčího úseku, či při náhlém zhoršení počasí, nebo v časové tísni sestoupit do dolin k horským chatám.
Podceňovat tuto trasu se skutečně nevyplácí. Její přechod, si za ideálních podmínek trvá alespoň 6 až 7 hodin, za zhoršených i více než 8 hod. K tomu je nutno připočíst minimálně stejně tolik hodin k nástupu a k sestupu na hřeben. Jako jednodenní přechod tak mohou Orlí stezku zvládnout jen ti fyzicky a také technicky nejzdatnější turisté a ti, kteří zdejší hory důvěrně znají. Ostatní turisté tuto trasu obvykle rozkládají do dvou dnů.
Pokud byste chtěli celou tuto trasu mermomocí zdolat za jeden den, bylo tady určité řešení. Dala se využít lanovka na Kasprowy Wierch (1 987 m) a do sedla Zawrat se dostat přechodem hřebene přes vrchol Svinice (2 301 m). V současnosti však nelze tuto variantu využít, neboť úsek chodníku mezi vrcholem Svinice a sedlem Zawrat je po sesuvu kamenné laviny z Niebieskiej Turni od jara roku 2018 do odvolání uzavřen!
Ti, co chtějí absolvovat celou dnes dostupnou trasu Orlí stezky, musí z výše popsaných důvodu zahájit její přechod v sedle Zawrat. Do tohoto sedla lze vystoupat:
- po modré trase z Doliny Gąsienicowej od chaty Schronisko Murowaniec – v úseku nad plesem Czarny Staw Gasienicowy je náročný výstup jehož závěrečná část je dosti exponovaná, a proto i zajištěná řetězy (2:20 h).
- po modré trase z Doliny Pięciu Stawów Polskich, od chaty Schronisko w Doline Pięciu Stawów (1:55 h).
Přechod trasy:
Sedlo Zawrat (2159 m.n.m.) - vlastní počátek trasy Orla Perć. Od rozcestí v sedle (2159 m) se vydáte k východu po červené turistické značce, která vede od Svinice a pokračuje až do sedla Krzyźne. (Jak už zmiňuji výše, úsek trasy odtud až po vrchol Koziego Wierchu je jednosměrný a průchozí je pouze mnou popsaným směrem.) Po trase začnete při hřebeni stoupat přes dvě vyvýšeniny (2180 m a 2200 m) na první z vrcholů. Tento úsek ve své většině vede přímo po hřebeni. Později za sedélkem, kousek za druhou vyvýšeninou, se přidají jistící řetězy, pomocí kterých vystoupáte na první výrazný vrchol - Mały Kozi Wierch.
Mały Kozi Wierch (2228 m) – vrcholu je impozantní rozhled. Strmý sestup z vrcholku na východ po řetězy odjištěném chodníku do sedélka zvaného Zamarzła Przełeczka Wyźnia. Dále krajem nebezpečného žlebu (Źleb Honoratka) jištěném ve dvou místech ocelovými lany a řetězy. Pozor! - tady je třeba velké opatrnosti – ve žlebu chodník často přikryt sněhem! Pak následuje traverz severními úbočími Zmarzłych Czub (řetězy). Dále hranou strmé několikametrové stěny (znovu řetěz), a následuje sestup po hladkých skalních plotnách (řetězy a stupačky) do sedla Zmarzła Przełecz.
Zmarzła Przełecz (2126 m) – široké sedlo s originální skalním útvarem, úzkým „stojícím“ balvanem, takzvaným "Chłopkiem" Chodník odtud dále po severních úbočích obchází hřeben Zamarłej Turnii. Následuje lezení po skalách (žebřík ze stupaček, řetěz) na skalnatou terasu, její přechod a za její hranou sestup (opěrný řetěz u osmimetrového žebříku). Pozor! – u dolního konce ze žebříku je třeba udělat krok vlevo (tady se chytit následného řetězu) a vyhnout se tak pádu do propasti, která je dnem tohoto sestupu! Po takovémto úspěšném manévru sestoupíte do sedla Kozia Przełęcz. (ze sedla Zawrat jste po toto sedlo ušli 0,86 km - doba chůze: 1 – 1:20 hod.).
Kozia Przełęcz (2137 m) - hluboké a úzké skalní sedlo, ve kterém se napojuje žlutá turistická značka od severu z Dolinky Koziej (horní patro Doliny Gąsienicowej). Následuje asi 40-ti metrový společný úsek obou značek v sestupu, po němž je obousměrný provoz) Od jihu se pak na tento úsek připojuje chodník z Dolinky Pustej (horní patro Doliny Pięciu Stawów Polskich). Sedlo lze, i po této žluté značce překonat jen díky zajištění. V sedle je první možnost k opuštění hřebene. A řada turistů této možnosti využívá, jelikož tady zjistí, že přecenili své síly. Pozor! – v sedle dobře zvažte své dovednosti a kondici. Následující úsek po Kozi Wierch je technicky na celé trase nejnáročnější a prochází velmi exponovaným terénem! Společný úsek se žlutou trasou klesá na jih levým úbočím žlebu. Je zde jištěn řetězy a stupačkami. Po asi 40 metrech červená trasa zahýbá vlevo na skalní plotnu. Pokračuje strmě vzhůru (řetěz) na vysokou římsu (velmi exponovaný úsek, jištěný žebříkem ze stupaček a řetězem) a další skalní římsou (řetězy a stupačky) na hřeben Kozich Czub.
Kozie Czuby (2239 m, 2256 m, 2266 m) – po vyhoupnutí na hřeben za jejích západním vrcholem následuje traverz severními svahy po špičaté úzké římse pod hřebenem (pod středním vrcholem řetězy). Pak výstup k východnímu vrcholu (jeho překonání jištěno řetězem). Pozor! - následuje sestup ostře klesajícím hřebenovým žlabem (stupačky, řetězy a je zde těžké najít místo, kde byste mohli dát nohu) do úzkého sedla Kozia Przełęcz Wyżnia (2240 m), ve kterém se během léta často tvoří zácpy. Ze sedla pak ostrý vystup (řetězy a stupačky) přímo na nejvyšší vrchol celé stezky Kozi Wierch. (ze sedla Kozia Przełęcz jste urazili 0,49 km – doba chůze: 1 – 1:15 hod.)
Kozi Wierch (2291 m) – nejvyšší bod celé trasy a vynikající výhledový vrchol. Od tohoto bodu je trasa obousměrná. To vzhledem k možným frontám a míjení se u jištěných úseků prodlužuje její přechod. Následující úsek Kozi Wierch - Skrajny Granat je pravděpodobně jednou z nejjednodušších částí stezky Orla Perć. Chodník z vrcholu sestupuje na jižní úbočí společně s černou značkou chodeckým terénem k rozcestí. Od něj černá sestupuje k plesu Wielki Staw Polski (další možnost k opuštění trasy). Naše červená však pokračuje po chodníku jižním traversem pod hřebenem Kozí Mur a následným výstupem hřeben pod vrchol Buczynowa Straźnica. Tady se přehoupne přes hřeben východními úbočími a klesne do sedla Przełączka nad Buczynową Dolinką.
Przełączka nad Buczynową Dolinką (2225 m) - sedle chodník prudce mění směr a sestupuje, směrem do Dolinky Koziej. Vede tu strmým komínem zvaným Źleb Kulczyńskiego. Po asi 50 metrovém sestupu se zleva připojuje černá značka (od západu). Jsme v již třetím bodě, kde lze náročný hřeben opustit. (ze sedla Koziego Wierchu – doba chůze: 0:45 hod.). Od odbočky pokračuje červená asi 70 metrovým traverzem vpravo a pěkným komínem - asi 20 m výstup úzkou štěrbinou zvanou Przeleczka przy Czarnym Mniszku (řetězy a stupačky). Potom traversem s mírným výstupem po západním úbočí hřebene Czarne Ściany pod sedlo Zadnia Sieczkowa Przeleczka a dále na hřeben a po něm k rozcestí se zelenou turistickou značkou, která se zde připojuje zleva z Gasienicowe doliny. Z chodníku se otevírají krásné pohledy do Gasienicowé doliny. Jde o čtvrté místo, kde lze trasu opustit. (od posledního rozcestí v Źlebie Kulczyńskiego – doba chůze: 0:30 hod.). Za rozcestím krátký výstup na vrchol Zadni Granat.
Zadni Granat (2240 m) - z vrcholu trasa pokračuje po krásném, výhledovém hřebeni Granaty. Nejdříve přes sedlo Pośrednia Sieczkowa Przeleczka (2218 m) na Pośredni Granat (2234 m). Ten je ze severu rozťat hlubokým komínem. Chodník pak pokračuje po hřebeni k úzkému sedlu Skrajna Sieczkowa Przelaczka (2197 m) Těsně před ním je třeba překonat 80 cm propastnou puklinu (jištěno řetězem). Pozor! – ze sedla k západu padá nebezpečný Źleb Drege'a. V žadném případě zde neodbočujte z trasy! Potom výstup po suti přes kamenné prahy na vrchol Skrajny Granat. (Ze sedla Zawrat jste po tento vrchol urazili 2,84 km).
Skrajny Granat (2225 m) - z vrcholu je výhled do tří dolin: Gąsienicowa, Pańszczyca a Pięć Stawów Polskich. Kousek za vrcholem se trasa stáčí k východu dorazíte na rozcestí se žlutou turistickou značkou vedoucí od plesa Czarny Staw Gasienicowy z Gasienicowe doliny. Je to páté a poslední místo, kde lze náročnou hřebenovku opustit v jejím průběhu. (Od posledního rozcestí se zelenou trasou /před Zadnim Granatem/ je to sem asi 0:30 – 0:40 hod.). Za rozcestím trasa uhýbá z hřebene na jižní úbočí. Následuje poměrně exponovaný terén s nepříjemnou sutí (4x řetězy) do sedla Granacka Przelecz (2145 m). Tady je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, protože případné uklouznutí a pád by mohly mít fatální následky. Ze sedla trasa pokračuje opačnými severními úbočími – často zde leží sníh. Nejdříve klesá žlebem (řetězy). Žleb opouští vpravo (Pozor! - velká expozice (řetězy 4 metrový žebřík a stupačky) a pokračuje výstupem ve stěnách Wielkej a Malej Orlej Turniczkí k hřebeni. Následuje krátký úsek po skalnatém hřebeni (řetězy), přechod znovu na jižní svahy a traverz vrcholu Orla Baszta. Ten probíhá nejdříve výstupem a pak sestupem 12-ti metrovým komínem (řetězy a stupačky) na šikmou travnatou plošinu Pościel Jasińskiego.
Pościel Jasińskiego (2125 m) – z této plošiny trasa strmě klesá na severní stranu hřebene (řetěz) Pozor! – skála se drolí a často zde leží sníh. Pokračuje traverzem Buczynowych Czub a následným výstupem po kamenných stupních (řetězy) k přehoupnutí jižní stranu jejich členitého hřebene. Pozor! – je to nebezpečný traverz, trasa zde prochází nad 200-metrovou propastí. Následuje sestup na jižní svahy Buczynowych Czub (řetězy) a traverz jejich jednotlivých skalních ve srázech do Buczynowe Dolinky. Pak výstup na hřeben a po něm do sedla Przełęcz Nowickiego.
Przełęcz Nowickiego (2105 m) – ze sedla červená trasa naposledy traverzuje severními úbočími hřebene. V nich po krátkém sestupu ve žlebu, následuje jen o něco delší vystup poblíž zubatého hřebene. Posledním zubem v hřebeni je Budzowa Igła. Před ní naposledy přechází trasa na jižní úbočí. Zde po krátkém sestupu, výstup do sedélka Buczynowe Siodło v úbočí Wielkiej Buczynowej Turnii. Pak delší traverz jejími úbočími, v něm jištěné pasáže (řetězy), a následný většinou jištěný sestup (řetězy) na nejnižší místo celé trasy (2060 m) v Źlebie Buczynowej Przelęczy. Delší výstup žlebem (řetězy) do sedélka, kde chodník proklouzne na severozápadní svahy Małej Buczynowej Turniia na straně údolí Roztoky, prochází přes Szeroki Żleb Buczynowy a vede do sedla v nejvyšší části jeho levého hřbetu, poté prochází jižními svahy nejvyššího vrcholu Małej Buczynowej Turnii a vyhýbá se mu. Ten samotný je pak snadno dosažitelný po kratičké odbočce po hřebeni zpět.
Mała Buczynowa Turnia (2172 m) - z vrcholu můžete vidět panorama podobné tomu, které vás čeká ze sedla Krzyżne. Značená trasa, od neznačené odbočky k vrcholu dále pokračuje asi 30 m po hřebeni, načež před východním vrcholem klesá a prochází sedlem Małą Buczynową Przełączka a potom traverzuje opět jižními svahy pod vrcholy Ptak (2138 m) a Kopa nad Krzyńem (2135 m) k sedlu Krzyżne. (Od posledního rozcestí se žlutou trasou /za vrcholem Skrajny Granat/ je to sem na Krzyżne asi 1:40 - 2 hod.)
Krzyżne (2112 m) – KONEC TRASY! - v tomto sedle trasa Orla Perć končí. (Ze sedla Zawrat jste po toto sedlo urazili 4,33 km). Ze sedla je vyhlášeny rozhled na celé Vysoké a Belianské Tatry. Sedlo tvoří travnatá plocha a lze zde tak po zdolané túře krátce odpočinout. Je zde křižovatka se žlutou trasou. Po ní lze sestoupit buď do Doliny Pańszczycy a dále k chatě Schronisko Murowaniec (2:50 hod.) nebo na opačnou stranu do Doliny Pięciu Stawów Polskich, k chatě Schronisko w Doline Pięciu Stawów (1:45 hod.).
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Gmina Bukowina Tatrzańska
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Gmina Bukowina Tatrzańska
Půjčovna autPříspěvky z okolí Orla Perć
