Kasprowy Wierch

 

(slovensky: Kasprov vrch) Nachází v hlavním hřebeni Západních Tater, na polsko- slovenské hranici. Vrchol se tyčí nad údolími:Goryczkowej, a Bystrej a Suchej Wody Gąsienicowej polské straně a Tichej doliny na slovenské straně. Je budován z krystalických hornin (granodiorytů a pegmatitů) i přes jeho umístění v mladší části taranského masivu je budován sedimetárními horninami. Vrchol se nachází na v hlavnim hřebeni nachází mezi vrcholem Beskid (2012 m n.m.), odděleným sedlem Sucha Przełęcz (Suché sedlo) a Pośrednim Goryczkowym Wierchem (1874m), odděleným sedlem Goryczkowa Przełęcz nad Zakosy (Východné Goričkovo sedlo). Název „Kasprowy Wierch" pochází od pastviny Hali Kasprowej ležící na polském úpatí hory, a podle lidové přezdívky majitele pastvin- horala Kaspra.

Historie : Vrchol byl vyhledávaným turistickým cílem už vminulosti. Již kolem roku 1850, byla mnohokrát prošlapaná cestička z Doliny Gąsienicowej a z Goryczkowej Przełęczy nad Zakosy. První zaznamenaný zimní vstup podnikli: Klements Bachleda a Karol Polański v roku 1890. Asi od roku 1910 se stává Kasprowy Wierch populární mezi lyžaři. Nyní je nejnavštěvovanější horou Tater - v sezóně až 4000 lidí denně.

V letech 1935-1936 byla postavena, za 8 měsíců, kabinová, lanová dráha z Kuźnic (část města Zakopane). Na svazích byly pozděj také postaveny dvě sedačkové lanovky. První (1961-1962) z Doliny Gąsienicowej na místě výtahu pro sáně z r. 1938, a druhá z Doliny Goryczkowej (v roce 1967-1969). Bývá zde v provozu několik sjezdovek do obou dolin. V roce 1938 byla postavena meteorologická a astronomická observatoř (Obserwatorium Meteorologiczne ImiGW), což je nejvýše položená, obydlená budova v Polsku.

Těsně pod vrcholem v nadmořské výšce 1959 m nad mořem, je budova horní stanice kabinové lanovky, kde je bar, restaurace, kiosek, čekárna, úschovna a půjčovna lyží. Od horní stanice vede kameny dlážděný, 200 metrů dlouhý, žluře značený chodník do Suchej Przełęczy (Suchého sedla) - zde je křižovatka turistickýh tras. 6.června 1997 Kasprowy Wierch navštívil papež Jan Pavel II. Jeho návštěvu připomíná pamětní deska na horní stanici lanovky.

Pěšky se na vrchol dostaneme:

- Po zelené výstupové trase, vedoucí kolem trasy lanovky, z Kuźnic přes Myslenickie Turnie.

- Po žluté výstupové trase, vedoucí za Schroniska Murowaniec, z Doliny Gaisenicowej do sedla Suchą Przełęcz (Suchého sedla).

- Po žluté výstupové trase, vedoucí ze Slovenska z Tichej doliny (rozcestí Liptovský košiar) do Suchého sedla (Suchą Przełęcz).

- Po červené hřebenové trase z Doliny Koscieliskiej - Červenými vrchy - do sedla Suchą Przełęcz (Suchého sedla) pokračující dále do sedla Liliowa Przelez (Liliové sedlo) na Swinicu (Svinicu) a atraktivní hřeben Orla Perć.