Klášter Deyrul Zafaran

Z města Mardin jedeme východním směrem do Mydiatu, ale uděláme si zastávku v nádherném klášteře Deyrul Zafaran, vzdáleném od Mardinu jen pár km východním směrem v náhorní plošině Tur Abdin. Klášter dostal jméno od šafránu, který se přimíchával do malty, kvůli barvě a vůni. Na stejném místě stál pohanský chrám boha slunce již 4000 př.n.l. Nynější klášter byl vybudován Byzantinci v 5. stol. (493) a od r. 640 do r. 1932 sloužil jako sídlo patriarchy syrské pravoslavné (ortodoxní) církve, nyní sídlo biskupa diecéze Mardin. Je nejstarším funkčním klášterem na světě. Nejdříve byl klášter znám pod jménem Mor Sleymun Monastery, od r. 793 podle metropolity Mor Hananyo a teprve od 15.stol. jako šafránový dům (kvůli šafránovým plantážím kolem kláštera). V klášteře je chlapecká internátní škola, kde se vyučuje liturgii, historii a aramejštině, má rozsáhlou knihovnu a jeho zvony znějí každý den. Klášter je obklopen vysokou zdí, je to třípatrová obdélníková budova, nad hlavním vchodem je syrský nápis. Čerstvou vodou je zásoben vodou z hor pomocí starých vodních kanálů. V omezeném počtu jsou zde pokoje pro turisty zdarma, ale nepohrdnou dary. My jsme z parkoviště prošli hlavní branou, cesta nás vedla malým parkem k širokému schodišti na vlastní prohlídku klášterního komplexu.

Klášter prošel celkovou rekonstrukcí nejen z darů syrských křesťanů z celého světa. Klášter má několik částí. První z nich chrám postavený syrskými bratry architekty Theodosiem a Theodorem v letech 491-518 během vlády byzantského vládce Anastasia. Hlavní kostel je zasvěcen sv. Hananyovi, jednomu z prvním partiarchů. Dokončen r. 793 a ve sklepeních jsou pohřbeni patriarchové a hodnostáři syrské církve. Chrám je 12,3 m široký, 17,7 m vysoký a celkově měří 271 m2, je také nazýván klenutým chrámem. Interiér je zdoben freskami, jejich šířka je 270 cm a výška 60 cm. Nacházejí se zde dvě řečniště, vlevo vyrobené z ořechového dřeva je staré 350 let, vpravo pak řečniště metropolity staré 500 let a na podstavci svatá kniha, zhotovená z gazelí kůže. Rovněž dveře jsou vyrobeny z ořechového dřeva a jsou staré 500 let. Na dveřích si můžete přečíst baladu sv. Balaye nebo výňatek ze žalmu proroka Davida. Rovněž je zde historický trůn patriarchy z r. 1293 se jmény 122 patriarchů, počínaje sv. Petrusem prvním patriarchou Antiochie (792).

Sluneční chrám - datum stavby tohoto chrámu není přesně známo, ale předpokládá se, že byl vybudován 4000 let před n.l. během periody výstavby města Mardinu. Sluneční chrám je nejstarší stavbou klášterního komplexu a nachází se jihovýchodně od kostela sv. Hananya. Má sedlovou střechu a dovnitř se dostanete schodištěm. Je tvořen kamennými bloky a hlavní pozornost přitahuje svým plochým stropem. Klášter vypovídá o historii a architektuře a má speciální pozici v kultuře. Restaurován byl v r.2007 z peněz nadací, jakož i z peněz EU pro záchranu kulturního dědictví.

Dům Svatých je budova lokalizována na jihovýchod od kostela a má segmentovou kupoli. Je známá jako první budova kláštera o rozměrech 10,5 x 5,4 m. Mnohé její části byly obnoveny r. 1884 Patriarchou IV. Petrusem. Patriarchové a metropolitové, kteří v klášteře pracovali , jsou zde pochováni. Čtyři ze sedmi náhrobků patří metropolitům (např. Grigorios Behnam, který zemřel r. 1846 a Filuximos Hanna Dolabani), zbývající 3 patriarchům (např. Patriarcha II. Cercis - 1708 a Patriarcha IV. Petrus - 1895). Posledně jmenovaný Petrus ze své návštěvy Londýna v r. 1876 přivezl do kláštera tiskařský lis, který si můžeme prohlédnout. Dům Svatých je vyzdoben reliéfy vinné révy nebo motivem lastury.

Kostel Panny Marie se nachází v severní části a je přijímán jako nejstarší kostel kláštera (6.stol.), zvonice přistavena později. Dřevěný oltář kostela Panny Marie nese datum 1699. Některé části opraveny za Patriarchy II. Cercise (1686-1708). Areál zabírá 153 m2, mozaiky, části zdiva a některé stropní části pochází z doby byzantské, na dřevěných dveřích opět úryvky ze žalmu proroka Davida v syrském jazyce. Na jedné straně kostela je osmiboké (snad klínové?) písmo. Kostel je využíván ke křtinám. Z terasy na střeše kláštera u zvonice je nádherný výhled po okolních horách a na Mardin.

Několik informací - u areálu je parkoviště, najdete zde informační centrum, obchůdek se suvenýry. Při prohlídce kláštera určitě využijte služeb průvodce. Tak jako v mnoha náboženských místech i zde musíte dodržovat určitá pravidla - vypnout mobily, nejíst, nekouřit, nebýt hluční, což jsou vlastně základní pravidla slušného chování. Kolik bylo vstupné nevím, vyřizoval to náš turecký průvodce. Otevírací doba létní období zimní období

dopoledne 9.oo - 11.30 9.oo - 11.30

odpoledne 13.oo - 17.30 13.oo - 16.30