Kobylí - kostel sv. Jiří

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv. Jiří má velice starou historii. Již ve 13.století se v darovací listině pro Klášter žďárský potvrzuje, že Klášter vykonává v Kobylí (Cobile) duchovní správu a má nad ním patronát, za což mu přísluší brát z Kobylí desátek.

Tato listina je z roku 1252 a Kobylí v této době bylo význačnou obcí, když mělo svůj farní kostel, třebaže nebylo příliš zalidněno. Tenkrát stálo jen pár chalup kolem kostela, protože spodek obce byl bahnitý. Již tento nejstarší kostel byl zasvěcen sv. Jiří.

Další zmínka o kostele v Kobylí je z roku 1269, kdy rozhoduje olomoucký biskup Bruno spor mezi Klášterem žďárským a čejkovickým řádem Templářů o příslušnosti obce Michelsdorf takto: Farář v Kobylí (Cobelche) pobírá desátky v Michelsdorfě ze 6-ti lánů ne špatných a ne nejlepších, z ostatních 14-ti lánů patří desátky komendě templářské v Čejkovicích, kam je také Michelsdorf přifařen. Michelsdorf byla zaniklá obec poblíž nynější Vrbice. Toto biskupovo rozhodnutí bylo také potvrzeno papežem Janem XXI. R. 1277.

V 15. století drželi rozsáhlé hodonínské panství páni z Lipé. Rod pánů z Lipé nemohl udržet tak rozsáhlé panství a prodává je roku 1594 za 310 tisíc zlatých hraběti Salm-Neuburgovi, protestantu. V té době také již není Kobylí jen katolické. Za pánů z Lipé usadili se tu Čeští bratři, kteří tu měli 2 školy.

17. století začíná pro Kobylí neblaze. Již roku 1605 bylo spolu s Bořeticemi a Podivínem vypáleno od uherských povstalců. Roku 1614 stává se majitelem hodonínského panství Zdeněk Žampach z Potštejna, uváděný historicky jako tyran poddaných a muž špatné pověsti. Po jeho smrti stává se dědičkou jeho manželka Anna Helena, roz. Jakardovská ze Sudic. Po nich panství koupil rod Opperdorfský.

V roce 1619 bylo Kobylí 5x zpustošeno Dempierrem. Tehdy byl spálen v Kobylí novokřtěnský dvůr a škola a odvezeno na 70 vozů kořisti. Roku 1620 plenili je císařští spojenci Poláci a roku 1621 sami císařští 3x. Roku 1623 vpadl do Kobylí Bethlem Gábor a spálil také kostel. Po bělohorské bitvě, kdy byla panství evangelických pánů konfiskována, dostalo se Kobylí olomouckým jezuitům. Výtěžky byly určeny pro podporu brněnských studentů. Roku 1628 povoleno jesuitům konat v Kobylí bohoslužby, protože tu měli svůj dům.

Roku 1637 je označeno Kobylí jako pusté, bydlí tu jen 100 lidí, kostel znovu vypálen a zpustošen od Švédů. V roce 1655 jsou v obci napočteni 73 katolíci a 63 evangelíci. Roku 1657 je kostel zříceninou, obec trpí častými tureckými nájezdy a do otroctví bylo odvlečeno 11 sirotků.

Obnova kostela začala za farářování P. Stanislava Vojtěcha Adaukta ve spolupráci s patronkou Marií Annou Jakardovskou ze Sudic roku 1670. V roce 1673 je již v Kobylí 5 půllánů, 5 čtvrtlánů a 6 domů bez polí a roku 1679 byla postavena první fara, která byla později nahrazena jinou, na místě dnešních hospodářských budov.

Roku 1692 stává se pánem hodonínského panství a i Kobylí Jan Adam z Liechtensteinu za 720 tisíc zlatých. Po smrti jeho dcery, která panství dostala věnem (Marie Antonie z Liechtensteinu) dostává je její manžel Josef hrabě Ctibor roku 1750. Zadlužené panství kupuje pak roku 1762 císař František Štěpán Lotrinský za cenu 1 865 500 zlatých rýnských. Od této doby až do konce 1. světové války je patronem Kobylí císařskokrálovská rodina, zastupovaná správou velkostatku Hodonín. Po této válce až do roku 1951 bylo to ministerstvo zemědělství, velkostatek hodonín. Od r. 1951 bylo patronátní právo zrušeno.

Za císařského patronátu byla roku 1793 slíbena oprava fary, protože však opravy shledány pro starou stavbu nerentabilní, postavena nová nynější fary roku 1791-99 a stará přeměněna ve stáje. V témže roce byla založena zahrada.

Roku 1804 je v Kobylí napočteno 221 katolických rodin s 1092 dušemi, 9 rodin protestantských a 4 smíšené se 36 dušemi a 1 rodina židovský se 7 dušemi. Roku 1846 je v Kobylí 251 domů s 1341 obyvateli.

http://www.farnostkobyli.cz/vznik-nasi-farnosti