Kočičí dům v Chocni

Na okraji Chocně, na Orlickém nábřeží, stojí rodinná vila, které místní říkají Kočičí dům. Důvod je prostý, s manžely Tauberovými zde žije okolo 75 koček a kocourů (nejvyšší stav tu pamatují 101 kočičích kluků a holek). Kočky obývají venkovní voliéry propojené s rodinným domem. Vnitřní prostory jsou určené spíše koťatům a mladším kočkám.

Kočičí útulek začal pozvolna vznikat někdy před více než třiceti lety. První kočku si manželé Tauberovi pořídili na účelem chytání myší. Časem pozvolna přibývaly další kočky, ať už nalezené, zatoulané nebo je někdo přinesl.

S rostoucím počtem koček bylo nutné řešit finanční prostředky na kastrace, veterinární péči, krmivo, stelivo a další potřeby k životu čtyřnohých přátel. Proto dne 16. ledna 2008 manželé Tauberovi založili občanské sdružení MŇAU SOS. Později začali vydávat i čtvrtletník „O kočkách a lidech“.

Příběhy koček, které v útulku našly nový domov, bývají většinou smutné. Často se sem dostávají kočky nemocné, zraněné či týrané. O nově přijatou kočku je vzorně postaráno. Je umytá a projde vstupní prohlídkou zahrnující odčervení, očkování a kontrolu boltců kvůli ušním parazitům. V případě potřeby ji prohlédne i veterinář. Pak čeká nového člena útulku přibližně týden zvykání si na nové prostředí a kočičí kolektiv. Nově přijatá kočka je umístěná do zvykací klece, ze které pozoruje ostatní kolegyně. Ty naopak chodí okukovat a očichávat ji. Po této seznamovací proceduře je kočka vpuštěna mezi ostatní.

Nová kočka dostane také jméno, a to podle zbarvení, chování, příhody nebo příběhu, který je s ní spojený. Majitelé útulku si všechna jména pamatují. Kočky si zase pamatují některá pro ně příjemná slova. Když majitel nese večeři a řekne „konzervička“, kočky se bleskurychle seběhnou k misce a dopřávají si tuto pro ně nesmírnou pochoutku. Nedostávají ji však příliš často, protože některé kočky nemusí maso z konzervy lehce strávit.

Manželé Tauberovi se o kočky starají s láskou. Nutno napsat, že ve svém volném čase. Oba mají totiž svoje zaměstnání. Kočky jsou čisté, mají krásnou srst, což svědčí o tom, že jsou zdravě živené. Kočky jsou přítulné, rády se nechají hladit a drbat. Spokojeně při tom předou.

Kočky z útulku jsou užitečné i veřejnosti. Dyslektické děti jim podle projektu americké Pensylvánie chodí předčítat, a tím se zlepšují ve čtení. Kočky jsou vděčnými posluchači. V domu pro seniory kočky zase potěší babičky a dědečky, slouží k felinoterapii.

Některé kočky se z útulku dostanou do nového domova, když si je někdo vezme do péče. Měl by to být však někdo, kdo má kočky rád a dokáže se o ně postarat. Ty z útulku si v minulosti špatného zacházení užily většinou dost.

Kdo nemá doma pro chov kočky podmínky nebo se obává, že se o ni nedokáže dobře postarat, může si ji virtuálně adoptovat na webových stránkách www.mnausos.cz. O Vánocích může vybrané kočce na týchž stránkách koupit dárek. Nebo může útulku přispět, byť jen drobnou částkou převodem na účet nebo do kasičky u plotu. Místní přinášejí také granule, kapsičky, stelivo a další potřeby. Možností, jak finančně nebo materiálně podpořit útulek, je několik.

Veškeré informace o kočičím útulku, občanském sdružení MŇAU SOS, vyprávění o kočkách, rady, kontakty, číslo účtu a další najdete na www.mnausos.cz. Najdete tu i pěkně zpracované video o popsaném kočičím útulku. Viz https://www.youtube.com/watch?v=_JXFIkk4I6Q.

Na úplný závěr ještě přidám jedno staré keltské přísloví: Kočičí oči jsou zrcadlo, skrz které mohou nemnozí vyvolení pohlédnout do říše víl.