Kočka: Kopec s nádhernými výhledy

Turistické cíle • Kopec

obrázek Diany cestou k vrcholu

zbytky turistické útulny

pohled od zbytků útulny

vrchol Kočky

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Základní informace: Vrchol Kočky dosahuje nadmořské výšky 789 metrů nad mořem a uzavírá Padrťské pláně z východní strany. Pod Kočkou protéká Padrťský potok (dnes nazývaný spíše Klabava), u Tří Trubek se setkává s dalším vodním tokem odvodňujícím zalesněné svahy Kočky, a to Třítrubeckým potokem. Nad soutokem těchto potoků se nachází poměrně výrazný skalní útvar zvaný Chocholatá skála.

Kočku vyhledávali už první brdští turisté zejména kvůli nádherným výhledům a pěkná výhledová místa se okraji odlesněného západního svahu dají najít i dnes. Za dobré viditelnosti odtud uvidíte na Padrťské pláně s rybníčky pohánějící kdysi pily a hamr v bývalé Padrti olemované Kamennou, Palcířem a Břízkovcem, ale také hřebeny Šumavy s výrazným Ostrým či Radeč z měst pak Blovice nebo Rokycany. Dobře je vidět také na vrcholy jižních Brd – vrchol Nad Maráskem, vysílač u lovecké chaty Na Bůrku a Třemšín.

Pěkné výhledové místo se nachází asi 200 metrů od triangulační tyče na okraji odlesněného svahu, na Dolejší Padrťský rybník je dobře vidět i od zbytků turistické útulny.

Historie: V písemných pramenech se Kočce objevují zmínky už v roce 1353. Tehdy se jí ovšem říkalo Kocúrov, a později se začal používat také německý název Katzen Berg. Zmíněný dokument řešil jakési hraniční spory mezi tehdejšímu majiteli strašické panství, mocnými Rožmberky a pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, který zase držel panství rožmitálské. Název prý kopec dostal proto, že zde bylo oblíbené útočiště divokých koček.

O mnoho desítek let později se z Kočky stalo oblíbené výletní místo prvních turistů mířících do Brd. Vrch byl oblíbený zejména díky výhledům na okolní lesy, na vrcholu Kočky mohly dokonce turisté využít útulny vzniklé z původní lovecké chaty. Objekt byl zbořen ve 30. letech minulého století, ale jeho zbytky jsou na vrcholu stále ještě dobře patrné. Přímo pod jihozápadním svahem Kočka se rozkládala jedna ze zdejších zaniklých vsí – Záběhlá.

Zajímavosti: Na svazích vrchu Kočka byly nalezeny dosud nejstarší makrofosilie na území Čech. Objevil je geolog V. Havlíček ve vrstvě paseckých břidlic vystupujících na povrch nedaleko vrcholu kopce. Jedná se o fosilii hrotnatce, který zde žil před 530 miliony lety v dobách, kdy se zde rozkládalo staroprvohorního moře. Hrotnatec byl nazván Kodymuris vagans na počest významného československého geologa Odolena Kodyma. Není to však jediná zde objevená fosilie. Další byla objevena na počátku 90. let minulého století a tento členovec byl pojmenován po vrcholu, kde byl nalezen– tedy Kockurus grandis. Posledním přírůstkem se pak stal korýš Vladicaris subtilis. Tito členovci žili v mělkém zálivu moře, ve kterém byla voda poloslaná (nebo chcete-li polosladká) ředěná častými přívaly srážek, zkrátka brakická. Jedná se tak vůbec o nejstarší zástupce kmene, u kterého lze s jistotou říct, že byl schopen obývat sladkovodní či poloslané prostředí.

Přístup: Kočka je poměrně izolovaným místem. Nejblíže je to k ní asi z parkoviště Kolvín na okraji Skořic nebo z Míšova či Teslín. Od turistického rozcestníku u Dolejšího Padrťského rybníka k ní vede červená turistická značka. Cestou značka prochází místy kde stávala zaniklá ves Záběhlá, kterou připomíná jedna z tabulí naučné stezky Okolo Padrťských rybníků. Další možností je se vydat na Kočku ze Strašic. Od autobusové zastávky Strašice, Huť je to na vrchol Kočky něco přes 9 kilometrů.

Možnost občerstvení: prodejna Jednoty a hostinec U svatého Jana v Skořicích, Grill Míšov, Teslíny.

Tipy na další výlet: Na Kočku se dá udělat odbočka z naučné stezky Okolo Padrťských rybníků. Pokud se na ní vydáte ze Strašic, nejspíš vaše trasa povede přes nedaleký lovecký zámeček Tři trubky. Přímo se také nabízejí Padrťské rybníky nebo vrch Palcíř.

Důležité tipy: V některých starších turistických mapách (zejména těch vydaných hned v roce 2016) je území Kočky zakresleno ještě v nepřístupném pásmu. Dnes už zde pyrotechnická asanace proběhla a území je volně přístupné. Přesto se lze hlavně směrem k Pateráku a k Praze lze setkat s výstražným značením a je zde doporučováno nescházet ze zpevněných cest. V oblasti kolem Padrťských rybníků se také mimořádně dobře daří divokým prasatům a potkat je tu není zvláště brzy ráno nebo pozdě večer žádná zvláštnost.

Literatura