Bludiště nad Kokořínským dolem  •  Fotografie (3)  • Foto: Limick

KOKOŘÍNSKÝ DŮL

přírodní lokalita mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim,

Kokořín a Lhotka

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2

Hlučov - zbytky mlýna a lidová architektura

mlýn Mlčeň

Pokličky

údolí a rokle

pískovcové skalní výchozy

historické památky

Vlastní popis objektu ve stručné formě

cesty nad Kokořínským dolem  •  Foto: Limick

Prvotní ochrana území byla vyhlášena přírodní rezervací vroce 1953. CHKO Kokořínsko, která byla vyhlášena roku 19. 3. 1976, se nachází mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim, Kokořín a Lhotka u Mělníka. Kokořínský Důl se táhne podél silnice od Lhotky do Ráje. Celkem se v CHKO nachází 31 obcí a celkem 72 jednotlivých katastru. Lokalita zasahovala na 4 bývalé okresy, kterými byly ponejvíce Mělník, Česká Lípa a dále Mladá Boleslav a Litoměřice. Nejvyšším bodem oblasti je hora Vlhošť se 614 m výšky nad mořem. Naopak nejnižším bodem je tok Liběchovky u Želíz, kde bylo naměřeno pouze 175 m.n.m. V této oblasti se vyskytuje několik druhů chráněných rostlin a vzácných exemplářů živočichů. Někteří zástupci flory i fauny byly zapsány do červené knihy ohrožených forem života. Malebné údolí, které v průběhu tisíciletí vykotlal potok Pšovka a erozivní síly v pískovcových usazeninách, které jsou místy protknuty čedičovými suky. Nejedná se pouze o jedno údolí, ale o soustavu kaňonů, údolíček a výšin. Nejznámější přírodovědnou lokalitou je útvar zvaný Pokličky, které se skládají z několika vrstev pískovcových usazenin. Spodní část "nohy" tvoří usazeniny s křemičitým tmelem, střední část "nohy" je tvořena nánosy spojených hlinitým tmelem a vrchní nejodolnější část - "poklička" jsou usazené částečky pospojované železitým tmelem a tak erozí je nejvíce postižena střední část, která nejméně odolává povětrnostním vlivům. K patě pokliček vede od parkoviště celkem 225 schodů a dalších 100 schodů stoupá až nad zmiňovaný útvar. Kolem Pokliček se dostaneme po modré TZN až na tzv. Cinibulkovu stezku, která je značená jako naučná a je provázena velkým množstvím informačních tabulí. Mezi nejzajímavější části této stezka patří mimo jiné i skalní útvary Žába a Obří hlava, Dědek, Slon. Pozoruhodností této stezky je i tzv. Skalní bludiště, které je doslova nabito pseudokrasovými jevy vzniklými zvětráváním, sem patří takové úkazy jako skalní brány, mísy, okna, jeskyně, voštiny a podobné. Cinibulkova stezka obsahuje také historické pamětihodnosti z nichž uveďme např. Švédský val - násep 4 m vysoký v místě, kde tábořilo švédské vojsko dále Průsečná skála - jedná se o skalní masiv prosekaný lidskou rukou na šířku vozové techniky a vozů švédského vojska. V jeho spodní části jsou dobře patrná místa, kde vozy "dřely" o skálu. A kdo vlastně J. B. Cinibulk byl? V 19. století se stal ředitelem školy ve Mšeně a nadšeně propagoval turistiku v okolí Mšena. Později, roku 1906 vydal společně s Okrašlovacím spolkem pro Mšeno i "Průvodce Kokořínským a Mšenským Švýcarskem. Vraťme se teď zpět do Kokořínského dolu. Lokalita je v současnosti vyhledávána k rekreačním účelům a k horolezectví. Je zde nesčetné množství popsaných skalních výstupů z nichž nejznámější je Faraón, který je klasifikován obtížností VII. V Kokořínském dole nalezneme i mnoho stop po starověkých lidských činnostech jako je např. sídliště Nedamy, které bylo osídleno již v pravěku a teprve později rozšířeno, jedná se o do skály tesané místnůstky. Součástí lokality je i hrad Kokořín a hradiště Harasov. Starý název Polomené hory zachycuje i K. H. Mácha ve svém románu „Cikáni". V okolí jmenovaných lokalit nalezneme i další méně známé a někdy jen pro zasvěcené osoby přístupné převisy a skalní byty, z nichž některé byly obývány ještě počátkem 20. století. Tyto skalní prostory nalezneme např. u Šemanovic, Jestřebic, Kruhu a Harasova, včetně několika dalších míst. Tato místa vznikala především za 30-ti leté války, kdy obyvatelstvo se ve skalních zákoutích skrývalo před vojsky. Stejně byly skalní byty využívány i v pozdějších válečných časech. Pro přístup je možné zvolit např. žlutou, zelenou, modrou a červenou TZN od Mšena. Červenou TZN od Lhotky, žlutou TZN od Chloumku, modrou TZN z Chudolaz, modrou a červenou TZN od Housky a velké množství dalších turistických značení, z nich valná většina vede do velmi zajímavých zákoutí tohoto koutu České republiky, který je dodnes vyhledávaným místem k turistice a rekreaci. Nelze však si představovati, že pro turistu to znamená neustále potkávat další turisty. Jedná se jen o výběr zajímavých míst z nichž některá jsou obtížněji přístupná.