KOKOŘÍNSKÝ DŮL

přírodní lokalita mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim,

Kokořín a Lhotka

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 16 B2

Hlučov - zbytky mlýna a lidová architektura

mlýn Mlčeň

Pokličky

údolí a rokle

pískovcové skalní výchozy

historické památky

Vlastní popis objektu ve stručné formě

Prvotní ochrana území byla vyhlášena přírodní rezervací vroce 1953. CHKO Kokořínsko, která byla vyhlášena roku 19. 3. 1976, se nachází mezi obcemi Želízy, Mšeno, Doksy, Dubá, Blíževedly, Vidim, Kokořín a Lhotka u Mělníka. Kokořínský Důl se táhne podél silnice od Lhotky do Ráje. Celkem se v CHKO nachází 31 obcí a celkem 72 jednotlivých katastru. Lokalita zasahovala na 4 bývalé okresy, kterými byly ponejvíce Mělník, Česká Lípa a dále Mladá Boleslav a Litoměřice. Nejvyšším bodem oblasti je hora Vlhošť se 614 m výšky nad mořem. Naopak nejnižším bodem je tok Liběchovky u Želíz, kde bylo naměřeno pouze 175 m.n.m. V této oblasti se vyskytuje několik druhů chráněných rostlin a vzácných exemplářů živočichů. Někteří zástupci flory i fauny byly zapsány do červené knihy ohrožených forem života. Malebné údolí, které v průběhu tisíciletí vykotlal potok Pšovka a erozivní síly v pískovcových usazeninách, které jsou místy protknuty čedičovými suky. Nejedná se pouze o jedno údolí, ale o soustavu kaňonů, údolíček a výšin. Nejznámější přírodovědnou lokalitou je útvar zvaný Pokličky, které se skládají z několika vrstev pískovcových usazenin. Spodní část "nohy" tvoří usazeniny s křemičitým tmelem, střední část "nohy" je tvořena nánosy spojených hlinitým tmelem a vrchní nejodolnější část - "poklička" jsou usazené částečky pospojované železitým tmelem a tak erozí je nejvíce postižena střední část, která nejméně odolává povětrnostním vlivům. K patě pokliček vede od parkoviště celkem 225 schodů a dalších 100 schodů stoupá až nad zmiňovaný útvar. Kolem Pokliček se dostaneme po modré TZN až na tzv. Cinibulkovu stezku, která je značená jako naučná a je provázena velkým množstvím informačních tabulí. Mezi nejzajímavější části této stezka patří mimo jiné i skalní útvary Žába a Obří hlava, Dědek, Slon. Pozoruhodností této stezky je i tzv. Skalní bludiště, které je doslova nabito pseudokrasovými jevy vzniklými zvětráváním, sem patří takové úkazy jako skalní brány, mísy, okna, jeskyně, voštiny a podobné. Cinibulkova stezka obsahuje také historické pamětihodnosti z nichž uveďme např. Švédský val - násep 4 m vysoký v místě, kde tábořilo švédské vojsko dále Průsečná skála - jedná se o skalní masiv prosekaný lidskou rukou na šířku vozové techniky a vozů švédského vojska. V jeho spodní části jsou dobře patrná místa, kde vozy "dřely" o skálu. A kdo vlastně J. B. Cinibulk byl? V 19. století se stal ředitelem školy ve Mšeně a nadšeně propagoval turistiku v okolí Mšena. Později, roku 1906 vydal společně s Okrašlovacím spolkem pro Mšeno i "Průvodce Kokořínským a Mšenským Švýcarskem. Vraťme se teď zpět do Kokořínského dolu. Lokalita je v současnosti vyhledávána k rekreačním účelům a k horolezectví. Je zde nesčetné množství popsaných skalních výstupů z nichž nejznámější je Faraón, který je klasifikován obtížností VII. V Kokořínském dole nalezneme i mnoho stop po starověkých lidských činnostech jako je např. sídliště Nedamy, které bylo osídleno již v pravěku a teprve později rozšířeno, jedná se o do skály tesané místnůstky. Součástí lokality je i hrad Kokořín a hradiště Harasov. Starý název Polomené hory zachycuje i K. H. Mácha ve svém románu „Cikáni". V okolí jmenovaných lokalit nalezneme i další méně známé a někdy jen pro zasvěcené osoby přístupné převisy a skalní byty, z nichž některé byly obývány ještě počátkem 20. století. Tyto skalní prostory nalezneme např. u Šemanovic, Jestřebic, Kruhu a Harasova, včetně několika dalších míst. Tato místa vznikala především za 30-ti leté války, kdy obyvatelstvo se ve skalních zákoutích skrývalo před vojsky. Stejně byly skalní byty využívány i v pozdějších válečných časech. Pro přístup je možné zvolit např. žlutou, zelenou, modrou a červenou TZN od Mšena. Červenou TZN od Lhotky, žlutou TZN od Chloumku, modrou TZN z Chudolaz, modrou a červenou TZN od Housky a velké množství dalších turistických značení, z nich valná většina vede do velmi zajímavých zákoutí tohoto koutu České republiky, který je dodnes vyhledávaným místem k turistice a rekreaci. Nelze však si představovati, že pro turistu to znamená neustále potkávat další turisty. Jedná se jen o výběr zajímavých míst z nichž některá jsou obtížněji přístupná.