Kopa Kondracka
Kopa Kondracka (slovensky: Kondratova kopa 2004,6 m n.m.)- hora v Červených vrších (Czerwone Wierchy), které patří do k Západním Tatrám. Nachází se v hlavním hraničním hřebeni mezi vrcholy Suchy Wierch Kondracki (1890.3 m), oddělená od něj sedlem Przełęcz pod Kopą Kondracką (1863.3 m) a Małołączniakem (2095.6 m), od kterého ji odděluje sedlo Małołącka Przełęcz (1923.6 m). Navíc z Kopy Kondracke vybíhá vedlejší severní hřeben, vrcholící, za sedlem Kondracka Przełęcz, Giewontem (1895 m). Severovýchodním svahy této hory padají do Doliny Kondratowej. Severní do Wyżniej Świstówki (horní části Doliny Małej Łąki). Jižní slovenské úbočí pak klesá Javorovým žlebem do Tomanovské doliny. Kondratova kopa je budována z usazených hornin (vápenců a dolomitů). Ve vrcholové části, stejně jako v případě ostatních vrcholů v této skupině, vystupují jádrové krystalické horniny (od výšky 1930 metrů nad mořem). Vrchol je klenutý, tvořený travnatými svahy s mírným sklonem. Pouze v severozápadní svahy padají prudce do ledovcového kotle (tzv. Koprowy Żleb), porostlým, již v polovině léta, červenajícími porosty sítiny trojklanné (Juncus trifidus).
Z vrcholu jsou daleké rozhledy, zejména na vrcholy Vysokých Tater.
Na vrchol se dostaneme:
- po hřebenové červeně značené trase vedoucí z Doliny Koscieliskiej - Czerwonymi Wierchami - na Kasprowy Wierch
- po žluté výstupové trase ze sedla Kondracka Przełęcz.
Kondratova kopa (polsky: Kopa Kondracka 2004,6 m n.m.)- hora v Červených vrších, které patří k Západním Tatrám. Nachází se v hlavním hraničním hřebeni mezi vrcholy Suchy Wierch Kondracki (1890.3 m), oddělená od něj Sedlo pod Kondratovu kopu (1863.3 m), a Malolúčniakom (2095.6 m), od kterého ji odděluje Malolúčniacké sedlo (1923.6 m). Navíc z Kopy Kondracke vybíhá vedlejší severní hřeben, vrcholící, za sedlem Kondracka Przełęcz, Giewontem (1895 m).Severovýchodním svahy této hory padají do Doliny Kondratowej. Severní do Wyżniej Świstówki (horní části Doliny Małej Łąki). Jižní slovenské úbočí pak klesá Javorovým žlebem do Tomanovskáej doliny. Kondratova kopa je budována z usazených hornin (vápenců adolomitů). Ve vrcholové části, stejně jako v případě ostatních vrcholů v této skupině, vystupují jádrové krystalické horniny (od výšky 1930 metrů nad mořem). Vrchol je klenutý, tvořený travnatými svahy s mírným sklonem. Pouze v severozápadní svahy padají prudce do ledovcového kotle (tzv. Koprowy Żleb), porostlým, již v polovině léta, červenajícími porosty sítiny trojklanné (Juncus trifidus).
Z vrcholu jsou daleké rozhledy, zejména na vrcholy Vysokých Tater. Kruhový rozhled z vrcholu viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/kopa_kondracka.php.
Na vrchol se dostaneme:
- po hřebenové červeně značené trase vedoucí ze Suchého sedla (Kasprovho vrchu) hřebenem Červených vrchů do Doliny Kościeliskej
- z polského vnitrozemí - po žluté, výstupové trase ze sedla Kondracka Przełęcz.