Kopytov naučná stezka Meandry Odry

Od náměstí s kapličkou sv. J. Nepomuckého pokračuji po červené turistické značce po naučné stezce Hraniční meandry Odry - soutok Olzy a Odry. Od rozcestníku u točny v Kopytově je to 1,5 km. Pro jistotu se ptám i místních, kam mám jít. Za poslední bílou chalupou Doprava. Nejdříve jdu po asfaltové cestě a v úmorném vedru to není moc příjemné, protože cestou není žádný stín. Ale již v dálce vidím po své levé ruce odpočívku s tabuli a mé kroky se zastavují "Na Vyhlídce" (s posezením k odpočinku). Tato zastávka skýtá krásný výhled na nivu Odry. Zdejší oblouk říčního ramene a jeho břehy byly v posledních letech zpevněny proti podemílání a povodním. Nivu Odry obklopuje měkký lužní les Vrbina a ve štěrku můžete spatřit vzácného pavouka slíďáka. Opravdu jsem se jen dívala zpovzdálí, protože přístup k řece byl kvůli vegetaci těžko přístupný.

Česká část Přírodní památky s naučnou stezkou (5,5 km) sice začíná u nástupního místa pro vodáky ve Starém Bohumíně a končí právě na soutoku v Kopytově, ale já ji dnes jdu úplně jinak. Na trase jsou informační tabule s popisem místa, mapkou a fotografiemi různých druhů rostlin a živočichů, které zde můžete vidět. Od vyhlídky pokračuji přes pole a louky. To již jdu po polních cestičkách, zastavuji se u kvetoucího šípkového keře a snažím se rozpoznat polní rostliny, jak nás to učili ve škole. Přicházím k zastávce U soutoku Odry a Olše, zde je jen informační panel a znak ČR. Podél řeky pokračuji k soutoku, ale pak se vracím a jdu na druhou stranu zpět do Kopytova. Vegetace na březích se podobá téměř pralesu a moc se mě líbí posedy ve větvích stromů na pozorování ptáků. Honím se za klínatkou obecnou a prosím ji, ať se na chvíli ve svém letu zastaví a někam sedne, abych si ji mohla vyfotit. Holka si dala říct.

Po čtvrté hodině jsem znovu na točně v Kopytově a odtud pokračuji pěšky po hlavní silnici a potichu si broukám jako ten tulák v operetě Karla Hašlera. Silnice bílá přede mnou, sluníčko svítí nade mnou a já jdu volná jak ten pták, šťastna tak a tak. Je to doslova tak, silnice je opravdu bílá a slunce pořád nemilosrdně peče. Zastavuji se u Kalischova kříže a dále pokračuji k další zastávce naučné stezky "U přístavu". Již několikrát chtěli lidé spojit tři řeky Dunaj - Odru - Labe. Proto v Kopytově na Odře byla vybudována 40 m dlouhá nákladová hrana přístavu Bohumín. Při první plavbě v dubnu 1975 se převážely trubky ze Železáren. Zkušebních plaveb s materiálem i nákladními vozy Tatra se uskutečnilo celkem 17. Pro nízký stav vody na Odře se projekt definitivně ukončil v r. 1991.

Na rozcestníku Stružka čtu turistickou informaci, že půl km odtud je Schultzův statek. Mám nebo nemám jít, raději se zeptám místních a ti mi sdělují, že tam není nic k vidění, jen ruiny. Dilema vyřešeno a směřuji k poslední zastávce dnešního dne ke Kališoku. Na jezeře začal kopytovský sedlák Kalisch v r. 1936 těžit štěrk. V r. 1969 se zde začalo s výstavbou loděnice a zde se také začínal seznamovat s vodou bohumínský rodák (osamělý mořeplavec) Richard Konkolski. Do roku 1971 jezero sloužilo jako zásobárna pitné vody pro Bohumín. Od r. 1975 slouží Kališok k rybolovu a k rekreaci obyvatel města Bohumína a jeho širokého okolí i z Polska. V místním občerstvení si dávám párek v rohlíku a lahvové pivo (předražené 22,- Kč). Sezona ještě nezačala proto k jídlu nic jiného ještě není a pivo se také nečepuje. Nedá se ale nic dělat, potřebuji dočerpat energii.

V Kališoku se již lidé koupou, já dělám procházku kolem, na chvíli si sedám do trávy a pozoruji dění kolem sebe. V 17.19 na zastávce u Dětského diagnostického ústavu v Šunychlu nasedám na autobus, který mě zaveze do Bohumína. Tam mám do pěti minut spojení do Orlové a doma jsem kolem šesté. Nejlépe je do nějakého výchozího místa dojet autem, ale úplně nejlepší je to na kole. Ještě několik informací. Polská část naučné stezky (3,5 km) začíná u Zabelkówa a končí u hraničního mostu ve Starém Bohumíně, je vhodná jak pro pěší, tak i cyklisty. Veškeré další informace jsou na panelech nebo v letáčku "Průvodce hraničními meandry Odry", vydalo město Bohumín. Celý projekt propojení české a polské stezky byl spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.