Kostel sv. Jindřicha
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel v těsné blízkosti Jindřišské Věže v Jindřišské ulici v Praze.
Založen byl jako farní kostel Nového Města Pražského v roce 1348. Postavil ho řád křížovníku z červenou Hvězdou, který ho měl i ve správě. V únoru roku 1351 byl vysvěcen arcibiskupem Arnoštem a téhož roku v březnu byl povýšen na farní.
Kostel býval obklopen hřbitovem, který býval využíván hlavně v období morových ran. V období husitství kostel využívaly Husité, později Utrakvisté. V letech 1472 až 1476 byla vystavěna nová zvonice, dnešní Jindřišská věž. Zvonice byla vystavěna z důvodu, aby bylo kam umístit těžké zvony. U kostela byla vystavěna i nová škola. Po bitvě na Bílé hoře měl být kostel vrácen řádu Křížovníků, ti se ho ale v roce 1646 zřekly v prospěch Barnabitů, ti ovšem nabídku nepřijaly, tak v roce 1649 císař Ferdinand III. Habsburský převedl kostel do správy obce Nového Města.
Kostel byl vystavěn v gotickém stylu, ale v době barokní bylo několik kaplí přestavěno do tohoto stylu. Z této doby pochází také vnitřní vybavení kostela. Nacházejí se zde obrazy významných malířů této doby, například Václav Vavřinec Reiner, Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch nebo Jan Jiří Bendl.
Další významná přestavba kostela a přilehlé zvonice (dnešní Jindřišská věž) nastala v roce 1879, kdy došlo k regotizaci. Na kostele byla snesena stanová střecha a byly odstraněny renesanční prvky. Byl zrušen i přilehlý hřbitov, na kterém se nepohřbívalo už od roku 1787. Na místě hřbitova byl vybudován malý parčík a náhrobní desky z hrobů byly přidělány na fasádu kostela.
V současnosti je kostel využíván ke konání římskokatolických bohoslužeb. U vstupu do kostela se nachází dvě sochy, nalevo socha svatého Jana Nepomuckého a napravo socha svatého Judy Tadeáše. Obě pocházejí z roku 1709. Kostel je zasvěcen králi a císaři Jindřichu II. (žil v letech 979 až 1024) a jeho ženě Kunhůtě.