Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
V roce 1735 po faráři Christophu Schlögelovi, prvním světském knězi dosazeném v Boru, převzal faru v Bernarticích horlivý a plný zásluh farář P. Adalbert Hanika. Už dva roky na to 2. května 1737 bylo dohodnuto mezi patronem kostela knížetem Karlem z Löwensteinu a farářem Hanikou starý kostel sv. Petra a Pavla na návrší nad návsí připomínaný již roku 1384 zbořit a položit základní kámen ke kostelu novému. Dne 28. října 1740 byl nový kostel vysvěcen tehdejším arciděkanem a biskupským vikářem z horšovskotýnského vikariátu P. Janem Bäumlem za přítomnosti mnoha kněží. Tato veliká sláva se udála v prvním roce panování císařovny Marie Terezie. V tentýž den vnikli Francouzové a s nimi spřátelení Bavoráci pod vedením knížete Karla Alberta do Čech a pochodovali s velkou vojenskou silou po takzvané císařské cestě sotva dvě hodiny chůze od Bernartic na Prahu, aby uloupili císařovně Marii Terezii její zděděný trůn. 27. a 30. ledna 1743 byli v rakouském sporu o dědickou postoupnost vyslechnuti i někteří bernartičtí sedláci. Na přání faráře P. Hanika byl patronem kostela knížetem Karlem z Löwensteinu věnován pozemek na severní straně kostela jako pohřebiště a stal se majetkem kostela.