Mariánské Lázně
Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně
Mariánské Lázně najdeme v Západních Čechách, jižním směrem od Karlových Varů. Město se rozkládá u jižního okraje Slavkovského lesa. Mariánské Lázně jsou naše druhé největší lázeňské město. Vývěry léčivých pramenů najdeme v severní a východní části města. V severovýchodní části města je vybudovaná sjezdovka s lyžařským vlekem a v blízkosti hotelu Koliba je spodní stanice lanové dráhy vedoucí pod vrchol kopce Zádubská výšina ( 779 m.n.m.). Tady najdeme Miniatur park s maketami historických budov a technických památek ze Střední Evropy. V blízkosti severního okraje města bylo již v roce 1905 postaveno golfové hřiště a naproti je ranč s chovem koní a možností projížděk. Severním směrem dále v lese je vodní nádrž Mariánské Lázně. V jižní části města je vybudován plochodrážní stadion. Jižním směrem od města je vybudována soustava rybníků. Jihovýchodně nedaleko města je nevelké letiště. V severní části města je Geologický park, ve kterém jsou ukázky nerostů. Z Mariánských Lázní do okolí vede celá řada značených cyklistických tras. Město je výchozím bodem několika turistických tras, které nás zavedou do oblasti Slavkovského lesa.
Historie
V místech dnešního lázeňského města byla již ve 13. století osada nesoucí název Úšovice.V roce 1528 nechal Ferdinand I. prozkoumat místní pramen z důvodu hledání zdrojů soli na území Čech. Pramen sice obsahoval sůl, ale léčivou s projímavými účinky. Lázně vznikly až v 18. století a to zásluhou opatů tepelského kláštera, kteří koupily část lesa s prameny. V roce 1786 tu nechali tepelští premonstráti vybudovat osadu nesoucí název Mariánské Lázně. V roce 1812 byla osada samostatnou obcí a v roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejnými lázněmi. V roce 1865 získala osad městská práva. V roce 1872 byla do města přivedena železnice na trase Plzeň ? Cheb. V roce 1898 pak byla přistavěna železnice do Karlových Varů. V roce 1902 zahájila ve městě provoz tramvajová Doprava, která byla v roce 1952 nahrazena trolejbusy. V roce 1894 až 1896 probíhala výstavba vodní nádrže, která je označována jako nejstarší u nás. V současné době na území města vyvěrá kolem 40 minerálních pramenů, které jsou chráněny pavilony. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou. Dominantní městskou stavbou je velký kostel Nanebevzetí panny Marie z roku 1844 až 1848. Pravoslavný kostel svatého Vladimíra zdobený kopulovitou bání byl postaven v roce 1900 až 1902. Nejznámější dům ve městě je empírová budova nesoucí název Zlatý Hrozen pocházející z let 1818 až 1823 a v současnosti sloužící jako muzeum. Pavilon Křížového pramene byl postaven v roce 1818 až 1826 a v roce 1911 až 1912 nahradila původní pavilon jeho železobetonová kopie. Nedaleko tohoto pramene je Hlavní kolonáda, které je dlouhá 120 metrů a byla v roce 1889 až 1899 zhotovena z litiny. Na konci kolonády byla v roce 1986 postavena Zpívající fontána. Většina lázeňských budov byla postavena v 19. a počátkem 20. století.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 2 C4
chrám Nanebevzetí Panny Marie (1844)
kaple (1878)
pravoslavný kostel (1901)
kolonáda (1889)
muzeum
rozhledna Panorama
První zmínka o objektu 1528
Z historicko správního hlediska, náleželo území dnešních Mariánských Lázní k majetkům tepelského kláštera. Zda byla v místech pozdějšího města nějaká ves, dnes nedokážeme s jistotou určit. Jistě však víme, že Mariánské Lázně se prvně připomínají roku 1528. Tehdy se však nejednalo o město dnešního názvu, ale o místo, kde se nacházejí léčivé prameny. Teprve roku 1606 je zde založeno jakési lázeňské místo, které hojně navštěvují osoby z Čech i Německa. Lokalita bývá nazývána Úšovickými prameny. Vlastní rozvoj lázní, kdy už můžeme skutečně hovořit o prvopočátcích balneologických provozů, je rok 1786, kdy dal Josef Nehr vystavět první zděný dům. Léčebnou vodu dodával nedaleký Mariin pramen. První zmínka o Mariánských Lázních – jako názvu – pochází z roku 1788 o což se zasloužil Kašpar Reitenberger – opat tepelského kláštera. V průběhu dalšího století dochází k rozvoji města a kolem roku 1890 jsou Mariánské lázně již světově proslulé. Kyselky s příměsí železa a na rozdíl od některých dalších lázeňských měst tohoto kraje, studené, vyvěrají v městě v několika pramenech, kterých tu napočítáme desítky. Mezi nejznámější se řadí Mariin, Ambrožův, Křížový, Rudolfův, Ferdinandův, Antoníčkův, Karolinin a Lesní pramen. V městě nalezneme celou řadu stavebních památek včetně kostela, rozhledny zvané Hamelika, nebo i Panoráma. Tato rozhledna byla vystavěna v roce 1876 a dosahuje výšky 20. m. Mariánské lázně navštívila celá plejáda významných osobností a jejich stručný výčet dosahuje stovky jmen a proto je neuvádíme. Řekněme si jen, že mnohdy zde bylo možno zastihnout i hlavy států a to i monarchů. Město slouží jako rušná křižovatka turistických tras. 6Lutá TZN odtud vychází a míří do Tří Seker. Od nádraží vychází červená TZN přes místní část Úšovice k Chotěnovu a dále do Chodové Plané. Zelená TZN od Nádraží směřuje ke vzdálené Dyleni a přes Vysokou do Lázní Kynžvart. Zelená TZN, která prochází celým městem tečuje výše uvedenou červenou TZN od nádraží v místní části Úšovice. Odtud směřuje jihovýchodním směrem k Vlkovicím a dále do přírodního parku Kosí Potok na Plzeňsku. Severní proud této zelené TZN prochází Mariánskými Lázněmi. V severní části města tvoří křižovatku s dalšími TZN a pokračuje dále kolem Dianina dvora do Kladské. Na uvedené křižovatce se můžeme napojit na modrou TZN, jejíž severní proud míří kolem Dianina dvora k lokalitě Smraďoch a do Pramenů. Severozápadní proud této modré TZN směřuje do vzdáleného Podlesí a Dolního Žandova. Červená TZN od výše uvedené křižovatky v severní části města, odtud vychází také ve dvou proudech z nichž východní vede kolem Krakonoše k Podhornímu vrchu a do Ovesných Kladrub. Severní proud této červené TZN míří k Polomu a kolem lokality Smraďoch ke tvrzišti Kaiserruhe a kolem Kladských rašelin - Tajgy k Pramenům.