Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Křivicích

Před 17. stoletím byl kostel, jehož počátky můžeme hledat již koncem 13. století (nejspíše byl založen svatopolským klášterem), zasvěcen sv. Václavu. O zdejším plebánovi nalezneme zmínku roku 1395, kdy se kněz Šimon z Křivic stal plebánem v Úpici. Jinak je o Křivicích pouze psáno to, že v roce 1399 Půta z Častlovic založil v Častolovicích oltář Božího Těla a sv. Jiří, a to 8 kopami úroku z Křivic a týdně ½ korce pšeničné mouky ze mlýna v Týništi a úrok z luk. Za husitských válek křivický kostel přišel nejspíše o vlastního faráře, ale kolem roku 1495 se zde nacházel kněz podobojí. V urbáři opočenského panství z roku 1580 je uvedeno, že v Křivicích byl „kostel založení sv. Václava, ku kterémuž lesů a rolí nemálo jest a toho se též k potřebám zadusí užívá“. Kališníci tu vydrželi až do pobělohorského období, což prokazuje nápis na zvonu z roku 1609, i když tehdejší přepyšský kněz Václav byl pouhým správcem křivického kostela. Ten se po zániku zdejší fary stal filiálním do Přepych, i když v pobělohorském období, kdy byl nedostatek kněží, se podílela na jeho správě řada farářů z celého okolí.

Původní budova, ať již byla dřevěná, nebo kamenná (v pramenech nalezneme obě možné teorie), byla nahrazena nynějším objektem kolem roku 1600, a to nákladem Marie Magdalény z Lobkovic. Z této doby se dochovala renesanční lunetová římsa s malířskou výzdobou. V roce 1759 bylo barokně upraveno západní průčelí a zvýšena věž (v tomto ohledu se prameny různí, jedny hovoří o zvýšení původní věže, druhé podávají zprávu o tom, že tehdy byla věž nově postavena). V letech 1929 a 1934 se zde uskutečnila sv. misie. 20. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-s-ohrazenim-12222507).

Jedná se o jednolodní stavbu o obdélném půdorysu s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Západní barokní štít je členěn pilastry a vně presbytáře můžeme vidět renesanční lunetovou římsu s řadou sgrafit, např. jde o obětování Izáka a příběhy Josefa Egyptského. Loď je zaklenuta 2 poli křížové klenby s hřebínky (2 malovaná okna v každé boční stěně), presbytář jedním polem (2 malá okénka) a paprsčitě. Triumfální oblouk a klenba presbytáře je ozdobena renesanční malbou, jež vznikla po roce 1602.

Většina zařízení je vyvedena v pseudogotickém slohu. To vzniklo koncem 19. století, když došlo k odstranění sešlých oltářů. Původní hlavní oltář pocházel z roku 1690 a obraz na něm namaloval v roce 1778 novoměstský malíř Jakub Hanuš. Postranní oltář Panny Marie pocházel z roku 1656 a byl věnován opočenským hejtmanem Enochem Clemensem Vratislavským (od roku 1659 s predikátem ze Zvole). Druhý postranní oltář sv. Václava z roku 1676 býval původně součástí hlavního oltářem (vzhledem k původnímu zasvěcení kostela). Dnes se na hlavním oltáři nachází obraz od Josefa Mathausera z roku 1883. Zajímavou je však zejména cínová křtitelnice z roku 1609, která má kotlík s 3 nohami a je vysoká 68 cm. Víko na ní je až k držadlu 14 cm vysoké. Horní průměr okraje činí 14 cm. Na jedné straně pláště nalezneme erb Trčků z Lípy s nápisem: „T(rčka), Z L(ípy)“ a na druhé je kříž s Kristem, Pannou Marií a sv. Janem a s písmeny: „SS“. Víko pak přidržují 2 ženská poprsí s ovinutými hlavami, neboť třetí poprsí bylo dávno uraženo. Křtitelnice pak nese text: „Stalo se leta panie MDCIX tato krzitelnice gest udielana k zadussi swateho Waclawa do wsy Krzywic w miestie Hradcy nad Labem od mistra Jana konwarze Nebrzehowskeho toho cziasu za sprawce cyrkewniho knieze Waclawa, przepyskeho fararze a za ourzadu konczielskeho rychtarze Girzika Petrowskyho a Waclawa Ciernyho a za Jana Korzinka toho czasu kostelnika Waclawa Trogicy swati.“ Původní varhany byly v roce 1895 přeneseny do kostela sv. Maří Magdalény v Ledcích u Třebechovic pod Orebem, protože křivický chrám Páně získal roku 1892 nový nástroj od Josefa Vanického, jenž byl opraven v roce 1999 Janem Karlem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3713).

Počet zvonů na křivickém kostele procházel řadou změn. Před 1. světovou válkou se zde nacházela trojice zvonů, ale díky rekvizičnímu období obou světových válek se z nich dochovaly pouze dva. Některé zdroje však hovoří rovnou o čtveřici zvonů – z roku 1557 (ulit v Hradci Králové), z roku 1590, z roku 1653 (slit Matesem Exnerem v Hradci Králové) a poslední z počátku 18. století (ulit Valentinem Lišákem či Lissiakem nebo Lissackem v Praze, který se narodil v roce 1674 a zemřel 7. května 1749). Nový zvon z dílny Marie Dytrychové v Brodku u Přerova byl vysvěcen královéhradeckým biskupem Mons. Dominikem Dukou 7. srpna 1999. Na svědomí to měla v roce 1996 u příležitosti 600. výročí založení obce vzniklá nadace „Zvon 2000“.