Kozlovický skalní výchoz.
Turistické cíle • Skalní útvar
Při mém posledním výletu, již jen kousek před místem označeným Myslíkovské Lurdy jsem v jednom okamžiku podél řeky Ondřejnice na protějším svahu uviděl… Vlastně spíš jen tak podvědomě zaregistroval něco co bych zde asi moc nečekal. Tím se trochu změnil plán mé cesty nebo spíš už jen jeho závěrečné části, která ovšem měla být „třešničkou na vršku dortu“ (a nakonec také byla). Svým způsobem bylo to co jsem jen tak „mimochodem zahlédl“ předehrou toho následujícího, takže i to bylo pro mě novinkou a velmi milých překvapením. Teď už je možná i čtenář zvědav co mě to tak asi mohlo zaujmout, že si to dokonce zaslouží i zvláštní článek. Asi by se to v mém případě dalo i hádat. Na místech, kde na mapě je jen označen začátek lesa. Druhou a už asi vše zcela vysvětlující informací bude název kopce na jehož úpatí se tento útvar nachází. Jméno kopce jsem si ovšem uvědomil až později doma, když jsem se díval do mapy, kde přesně jsem to šel a zda-li na ní není něco bližšího uvedeno. Ovšem byla zde jen bílá, respektive světlezelená plocha bez jakéhokoliv popisu. Latiníci by řekli „Hic sunt leones“ - zde jsou lvi, místo neprozkoumané, kam je lepší nechodit. Opět zvědavost vyhrála, moc dobře jsem neviděl a tak jsem se musel přiblížit. A ještě trochu přiblížit. A ještě trochu… Místo kde u cesty začíná kamenná zídka a na opačné straně svodidla, chodník a řeka Ondřejnice. Také i orientační bod s velmi krásnými dřevěnými stavbami a úchvatným mlýnem – bývalý „Smířákův Mlýn“. Alespoň tomu tak bylo kdysik, když jsem sem jel na kole od Hukvald a mířil k Kozlovickému pivovaru a pak ještě dále směrem do Frenštátu. Co mě při tomto výletu zaujalo a kdysik když jsem tady jel na kole opačným směrem a kopce jsem měl za zády, tak byla jejich respekt budící výška nad okolním terénem. To byla první věc, která mě „praštila do očí“. Bylo mi jasné, že cesta ke známému poutnímu místu nebude nikterak snadná. Jsou zde dokonce dvě významné poutní místa, pokud nepočítám nejrůznější kapličky a podobně. Tím prvním je křížová cesta a druhým jsou Myslíkovské Lurdy. A pro mě třetím místem na úbočí kopce s názvem Skalka nemůže být asi nic jiného než kamenný útvar. Tu neděli bylo hodně po dešti, všechno mokré a i ty svahy které by se jindy sestupovaly i vystupovaly vcelku bezproblémově nyní vyžadovali velmi jemné přenášení sil a opatrné pohyby. Jindy bych se asi chtěl dostat výš, ale to jsem si nyní nechal na někdy příště. Určitě jsem se nechtěl při sestupu vymáznout někde dole v „blátíčku“. Na druhou stranu zvědavost říkala něco jiného. „Stoupej, stoupej ať to ještě lépe vidíš...“ Co se to přede mnou nachází? Dávný již zapomenutý lom? Nebo „jen“ obyčejný výchoz? Jaký asi bude materiál z něhož jsou kameny vytvořeny a nyní notně porostlé mechem? Letmý pohled připomínal ty jež jsou u Štramberku, tedy vápenec. Stejně tak jako skalka v níž je vytvořena „lurdská jeskynně“ (uměle vytvořená jeskyně) v oblasti nad Bačovým potokem asi kilometr severněji. Zde bych ovšem hádal, že se spíš bude jednat o kombinaci pískovců a jílovců, tedy flyš. Mnoho času na zkoumání jsem neměl, tak jen pár fotek a opatrně dolů. Ať už se jedná o jakýkoliv materiál, toto místo je pro lidi „postižené vším kamenným“ určitě zajímavé. Už jen samotný název kopce Skalka stojí za podrobnější seznámení. Snad tedy někdy příště… Nepochybně bude stát za to i zde procházející křížová cesta. Co bych určitě doporučil jako geologickou i hydrologickou zajímavost je kousek odtud v obci Tichá na začátku lesa na úpatí jednoho kopce místo, které je slavné široko daleko a jehož voda mi vždy na kole dodala spoustu potřebné energie, zejména v dusných létech a to je voda z pramene v přírodní památce „Traverinová kaskáda“. Další místo, které je spojeno právě s vápencovým podložím, kde proud vody se silným obsahem tohoto prvku vytváří relativně hluboké a úzké „korýtko“ s vysokými valy vytvořenými právě z usazenin z tohoto prvku. Rozměry jsou pochopitelně relativní vztažené k mohutnosti toku, ale mohou dosahovat výšky (nebo spíš hloubky) až několika desítek centimetrů. Ale o tom třeba zase v jiném článku...