Králíky – Dolní Hedeč – Rytíř Franta, nebo Pozorovatel

Východočeské městečko Králíky je položeno na rozhraní tří pohoří, jedné kotliny, dvou států a tří historických zemí. Ano na tak malý sídelní útvar je toho celkem dost. Ta pohoří jsou celkem jasná, podle názvu je tím hlavním Králický Sněžník, na dohled jsou to Hory Orlické (Bukovohorská hornatina). Samotné Králíky se pak rozkládají na svahu Hanušovické vysočiny (Jeřábské hornatiny) a svou nižší částí vlastně už náleží do Kladské kotliny. Zemské rozhraní Čech, Moravy a Kladska pak zaručovalo, že tu vždy projíždělo dosti kupců, poutníků a v současnosti hlavně výletníků.

Snad i z toho důvodu tu vzniklo poutní místo na Mariánském kopci, ale i spousta pevností v předválečném období.

Ač jsou Králíky počtem obyvatel nevelké, vždy žily a žijí poměrně pestrým kulturním životem. V souvislosti se stavbou kláštera do kraje přišla spousta umělců, kteří se podíleli na stavbách v okolí svatostánku. Malíři vyzdobili hlavně interiéry staveb, sochaři pak nejen vnitřky sakrálních staveb, ale i jejich blízké i vzdálené okolí. Nutno podotknout, že poměrně silnou tradici má sochařská tvorba v blízkém Kladsku, myšleno nejen samotné město, ale vlastně celá historická země, která do 18. století nakonec byla součástí držav českých králů.

Na tradici sochařství v kraji pod horami navazovali i v Králíkách, V 90. letech minulého století se uskutečnilo několik sympozií Králického ožívání mramoru. Pod Králickým Sněžníkem se těžil donedávna poměrně kvalitní mramor. Na sympozia po roce 2001 navázal festival Art-Ex, který se nezaměřil jen na sochaře a kameníky, ale i řezbáře a malíře. Festival se sice v posledních letech zaměřil spíše na hudební produkci, nicméně stále je doprovázen i výtvarným doprovodem.

Z výsledky prací umělců na minulých ročnících se můžeme setkat takřka po celých Králíkách a jejich okolím.

Asi nejvýraznější a nejviditelnějším je rytíř Franta. Socha, nebo sousoší je i zdaleka viditelné, díky umístění na severním předvrcholu Mariánského kopce. Tedy kopce, na kterém leží poutní klášter. Severní vrchol je svou výškou 766 m n. m. poměrně slušně viditelný a protože není zalesněný je umělecké dílo dobře viditelné. Nakonec dílo není nijak titěrné, kamenné bloky dosahují výšky kolem 5 m.

Autorem je Karl Emil Wiele. Německý sochař se narodil v r. 1939 v Berlíně, ale vyrůstal v Československu. Po roce 1968 se usadil v západním Německu, kde působí v Dortmundu, ale po roce 1990 pracoval i ve Vojicích u Hořic.
Jak autor sám uvádí, inspirací pro sousoší hledal u pravěkých megalitů v západní Evropě, takže to je takové malé novodobé Stonhenge...

Pískovcové sousoší se skládá ze dvou nahrubo opracovaných monolitů, mezi nimiž stojí v hrubých rysech vytesaná postava ze stejného materiálu. V některých pramenech se uvádí názve Pozorovatel, protože figurína se pomyslně dívá někam na západ.

K severnímu vrcholku Mariánského kopce sice nevede žádná oficiální cesta, nicméně tu bývá vyšlapaná pěšina, protože je odtud nádherný výhled. Tím hlavním je zejména masiv celého Králického Sněžníku, ale i samotné město na úpatí kopce, dál ještě blízká Bukovohorská hornatina se Suchým vrchem, vzdálené je pak pokračování hlavního hřeben Orlických hor. Na opačné straně se klenou Jeseníky. A vlastně na dosah ruky je blízká tisícovka, Jeřáb.

Rytíř Franta je k vidění v Králíkách, tedy vlastně v Dolní Hedeči od roku 2005.