Králíky-Kopeček-poutní místo Hora Matky Boží
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo
Poutní místo Hora Matky Boží se nachází v nejvýchodnější části Čech na hranicích Kladské kotliny a Hanušovické vrchoviny, v místní části Králíky-Kopeček s 8 (2005) obyvateli v nadmořské výšce 765 m, 1,5 km jihovýchodně od Králík. Poutní komplex Hora Matky Boží dal vystavět v letech 1696-1710 východně nad městem Králíky, v místní části Dolní Hedeč na místě dříve nazývaném Lysá hora (760 m n. m.), kralický rodák královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker. Nedaleko byly dříve objeveny léčivé prameny, ke kterým chodívala procesí, především modlících se dětí. Mezi dětmi byl i malý Tobiáš Jan Becker (1649-1710), který si umínil, že až vyroste, postaví na Lysé hoře kostel. Po připomenutí králickým farářem Schliemannem na jeho dětský sen se rozhodl T. J. Becker svůj sen realizovat.
Poutní dvouvěžový kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v letech 1696-1700 a v r. 1700 byl do kostela přenesen milostný obraz Panny Marie Sněžné, který se stal srdcem poutního místa. Lysá hora potom byla přejmenována na Horu Matky Boží. Klášter věnovaný řádu servitů byl vystavěn v letech 1701-1710. V r. 1704 byly postaveny ambity s věžemi kaplí v rozích. Během let 1705 až 1706 byla mezi poutním areálem a městem vybudována Křížová cesta. Od brány města byla vysázena Lipová alej s osmi kaplemi. V r. 1710 byla na nádvoří ambitů postavena kaple Svatých schodů, kde schodiště napodobuje schodiště hradu Antonia v sídle římského místodržitele Piláta Pontského v Jeruzálémě, po němž kráčel Kristus k soudnímu stolci. Věřící poutníci po nich i dnes vystupují po kolenou. Poutní areál se v 18. – 19. stol. stal náboženským centrem a poutníci přinášeli také obživu místnímu obyvatelstvu při výrobě různých upomínkových předmětů. Vyřezávané betlémy z Králík se vyvážely do Ameriky kde se prodávaly jako „pravé vídeňské jesličky“. V r. 1846 byl klášter i kostel poškozen požárem. Klášter s kostelem byl po požáru opraven a pro potřeby poutníků byl vystavěn v r. 1850 Poutní dům. Od r. 1883 byly v klášteře redemptoristé. V letech 1950-1960 bylo v klášteře internováno několik stovek řeholnic a řeholníků. V r. 1968 vlivem Pražského jara byl kostel na nátlak věřících otevřen a zpřístupněn veřejnosti. R. 1970 byl klášter opraven a po restaurování po r. 1989 byl poutní areál znovu otevřen a v r. 1993 byl vrácen původnímu účelu i Poutní dům.