Královské město Velvary

Kdy Velvay získaly městská práva není známo, protože v roce 1482 schořel městský archiv s nejstaršími listinami.Nejpravdě podobnější se jeví, že císař a král Karel IV. povýšil po r. 1378 Velvary na město. Postavení Velvar mezi královskými městy bylo poněkud zvláštní. V době předhusitské nebyly spravovány královkým podkomořím, jako jiná královská města, ale nevyšším porkrabím hradu pražského. Zástupci Velvar se také nikdy nezůčastnili zemského sněmu jako plnoprávní zástupci svobodného královského města. Své vrchnosti museli konat robotní práce, což u jiných královských měst nebylo. S tím se Velvarští nemířili a postupně získávali další výsady, které je přiblížily ke statutu svobodného královského města.V roce 1482, po požáru potvrdil král Vladislav II. Jagelonský svým majestátem Velvarům práva a výsady královského města.

Největší pohromou Velvar byl oheň. Podle zápisů v Pamětní knize nejčastěji hořelo v 17. a 18. století.Tyto katastrofy změnily podobu velvar na tolik, že z jeho starší gotické podoby toho do dnešní doby moc nezbylo.Nejcenější památkou je z té doby Kostel sv. Kateřiny na náměstí. První zmíňka o něm je z r. 1337,jeho stavební vývoj není dosud úplně jasný.

K době krále Karla IV.se váže pověst o poslání vajec do Prahy na stavbu Kamenného mostu. Velvarští košelé je prý dali uvařit na tvrdo, aby se cestou nerozbila.

Husitské války přestály Velvary bez pohromy. Jiří z Poděbrad udělil Velvarským právo svobodně nakupovat majetek a připojit ho k městu. Král Vladislav II. Jagelonský v r. 1497 udělil Velvarským právo pečetit městské listiny čeveným voskem.

Další dvě století Velvary vskvétají. V r. 1597 přikupují tvrz Hrádek, dvory v Malovarech a vsi Nabdín a Bradkovice.Třicetiletá válka však ukončila rozvoj města, hned po bitvě na Bílé hoře bylo město vydrancováno a v r. 1639 ho vydráncovali Švédové. V revolučním období 19. století se rozmáhá řemesná výroba. Zástavba se dostává za městské hrádby a Velvary se mění v město jak je známe dnes.