Křivé jezero

Zachovalá část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva. Celá rezervace se nachází na holocénní fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami. Jako půdní substrát převládají gleje, pomístně glejové nivní půdy a černice. Částečně jsou zachovány porosty tvrdého luhu s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech je nahrazují porosty měkkého luhu s vrbou bílou a topolem bílým. V části rezervace byly tyto polopřirozené porosty nahrazeny výsadbou topolu kanadského. U Křivého jezera a Panenského mlýna dosud existují fragmenty kontinentálních lužních luk s jarvou žilnatou, ale vlivem změn vlhkostních poměrů a nekosení se v posledních letech šíří ostřicové a chrasticové porosty. Periodické tůně v létě za nízkého stavu vody zarůstají zblochanovými rákosinami se šmelem okoličnatým a porosty širokolistých bylin s haluchou vodní a rukví obojživelnou. V Křivém jezeře dosud přežívá leknín bílý. Z dosud nalezených druhů cévnatých rostlin je 10 zvláště chráněných: hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, violka slatinná, šišák hrálolistý, žluťucha slatinná. Před napuštěním dolní zdrže u Nových Mlýnů sem byla s dobrým úspěchem přesazena ladoňka vídeňská a více než 100 000 bledulí letních, která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exampláře topolu černého. Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy ? včetně komárů. V Jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh Jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum. V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků ? rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb ? drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých. Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně. Lesní hospodářství je podřízeno zájmům ochrany přírody: jde o lesy zvláštního určení z důvodu ochrany přírody. Kultury topolu kanadského se při obnově postupně nahrazují výsadbami autochtonních dřevin, tj. dubu letního a jasanu úzkolistého. Porosty tvrdého luhu jsou ponechány přirozenému vývoji, anebo se v nich uplatňuje jednotlivý až skupinový zdravotní výběr. V lužním lese se až do vyhlášení rezervace hospodařilo obvyklým způsobem. Na dvousečných až trojsečných loukách byly v řídkém sponu vysázeny vrby bílé, které se v pravidelných intervalech ořezávaly na palivové dříví. Vodní režim rezervace byl narušen při výstavbě Novomlýnských zdrží. Jako na prvním místě v českých zemích zde byly v roce 1976 investovány peníze ze Světového fondu životního prostředí (WWF), ze něž byly vyhloubeny kanály a postavena stavidla. Tyto kanály byly v letech 1994?1995 pročištěny, rozšířeny a doplněny několika stavidly a vpustěmi, což by mělo zajistit v rezervaci dostatek vody. V roce 1992 se začalo s umělým Jarním zaplavováním Křivého jezera, které by mělo pokračovat i v budoucnosti. Je nutné zlepšit obhospodařování luk, doplnit výsadby solitérních vrb a pokračovat v jejich pravidelném ořezávání. Z lesních porostů by měl být postupně odstraněn javor jasanolistý a jasan pensylvanský. Poznámka Rezervace je součástí mezinárodně významného mokřadu (podle Ramsarské konvence) Mokřady dolního Podyjí. Bez průvodce správy CHKO Pálava či Centra ekologické výchovy Pálava v Mikulově se do rezervace nesmí.