Loading...
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Prvotřídní výhledový vrchol u jižní hranice Národního parku České Švýcarsko, případně u západní hranice CHKO Lužické hory. Jako velká část okolních vrcholů je patrné, že jeho původ souvisí se sopečnou činností v nedávných geologických dobách. Vrchol hory posloužil k těžbě stavebního materiálu v podobě čediče. Ač je samotný vrchol pokryt skromným remízkem, ten lze snadno obejít a díky tomu se výletníkovi otevře postupně úplný kruhový výhled do okolí.
Pozorovatelé jistě brzy odhalí některé blízké skály Českého Švýcarska – Havraní skály či Falkenštejn, Mariánská vyhlídka, které tvoří blízký obzor na západě, výrazným vrcholem za těmito útvary jsou nejspíš Mlýny (475 m), za nimi Křídelní stěna, tedy hora kde je mezi jednotlivými skalami i slavná Pravčická brána. V dáli lze rozeznat stolové hory na německé straně, bývá viděl i pevnost Königstein. Nelze přehlédnout výrazný Zirkelstein. Za Růžovským vrchem (619 m) se zrakům skrývá Děčínský Sněžník. Vlevo, tedy západněji zřejmě Tiské Stěny.
Nejméně zajímavý je severní výhled díky blízkému Suchému vrchu (480 m). Ovšem severovýchod už je pestrý výraznými vrcholky Lužických hor. Těm dominuje Jedlová (784 m), třetí nejvyšší bod pohoří s rozhlednou a vysílačkou. Na blízkém Studenci (736 m) žijí kamzíci. V kopečcích na jihu můžeme objevit stavbu vysílače Buková hora, to je u Ústí nad Labem.
Křížový vrch je snadno dosažitelný z Rynartic od hospůdky Na Konci světa výstupovou cestou mezi ploty zdejších chalup.
A důvod názvu vrchu zřejmě odhalí každý návštěvník při setkání s dřevěným křížem u vrcholu. Oproti zvyku udávat pouze jednoduchý název přidávám i určení místa. V pojmenování Křížových vrchů nebyli naši předkové, v tomto případě i novodobí názvoslovci (původní německý název byl určitě ale obdobný), příliš originální. Zřejmě v každém okrese nějaký ten Křížový vrch najdeme...