Krkonoše (1): Pec pod Sněžkou - Modrý důl - Zelený důl

Krkonoše (1): Pec pod Sněžkou – Modrý důl – Zelený důl (06/2014)

Ve středověku se Krkonoše nazývaly Riesengebirge (der Riese = obr) – česky Obří hory, Sněžka byla Riesenberg - Obří hora. Dnes můžete také vidět na místních informačních tabulích v anglických překladech výraz Giant mountains = Obří hory, i když osobně si myslím, že místní názvy by se překládat neměly. Krk/krak se nazývala ve slovanském jazyce té doby kosodřevina. Lidé, kteří se živili tím, že ji snášeli z hor do údolí, byli krko-noši. To dalo nakonec zřejmě celému pohoří název, který je poprvé písemně doložen z roku 1601. Mapa Krkonoš na mapy.cz: Krkonoše (mapy.cz/turisticka)

Pec pod Sněžkou bývala v dobách, kdy se v oblasti těžily rudy, jen osadou dělníků, taková průmyslová zóna Velké Úpy bez náměstí a bez kostela. Byly zde pece na tavbu železa, mědi a arzénu, rudy se těžily především v Obřím dole, ale také v Modrém dole a Růžovém dole. Dnes je Pec městečko s přibližně 600 obyvateli a funguje jako výchozí místo pro turisty mířící na naši nejvyšší horu a do východní části Krkonoš.

Do Pece pod Sněžkou jsme dorazili ve čtvrtek před obědem. Ubytování bylo zajištěno přes internet v malém penzionu U Bláhů za 270,- Kč/osoba/noc se snídaní (pokud zůstanete minimálně 3 noci), což je velmi dobrá cena. www.pensionublahu.cz Na nějakou tu první procházku tedy zbývalo odpoledne, ale v červnu je dlouho světlo, což je velká výhoda tohoto období. Další výhodou je, že je touto dobou v Krkonoších podstatně méně turistů než o prázdninách. Na další dva dny máme naplánovány delší tůry po hřebenech Krkonoš - ze Sněžky přes Luční boudu a Liščí horu zpět do Pece a další den oblast kolem pramene Labe. Čtvrtý den, v den odjezdu pouze dopolední procházku nad Janskými Lázněmi po Černé hoře kolem Černohorského rašeliniště.

Z Pece pod Sněžkou jsme se nejprve vydali směrem k nástupní stanici lanovky na Sněžku, podívat se, v kolik hodin nám to ráno pojede, a pak jsme pokračovali po modré značce k Obřímu dolu. Je to příjemná procházka kolem řeky Úpy, která pramení na náhorní planině pod Sněžkou. Na Boudě v Obřím dole chovají kozy, ovce a prasata ve venkovním výběhu. Louka nad cestou kvete sytě žlutou barvou zásluhou violky žluté sudetské. Na rozcestníku Obří důl zahýbáme vlevo na žlutou značku. Přes mokřad, který v tomto místě vytváří Studniční potok, jsou položeny dřevěné lávky. Dále vede stezka lesem do kopce k Modrému dolu. Není tu živé duše.

Modrý důl je velmi malebné místo se starými dřevěnými roubenými chatami, v Krkonoších nazývanými boudy. Je odtud pěkný pohled na Studniční horu a vykukuje i Sněžka. Z Modrého dolu jdeme ještě kousek po žluté k rozcestníku Modrý důl, a odtud pokračujeme po červené do kopce k Richtrovým boudám. Po cestě se již otvírají pěkné pohledy na Sněžku a Studniční horu. Richtrovy boudy jsou zavřené, přestože je teprve půl páté, měli jen do čtyř ... tak pivo si nedáme.

Na jihozápadním svahu Studniční hory, který padá právě do Modrého dolu, je místo, kde se dlouho do jara drží sníh. Toto sněhové pole se nazývá Mapa republiky, protože připomíná obrys bývalého Československa. Sníh zde může některý rok vydržet až do konce srpna. Letos po velmi mírné zimě/nezimě bez sněhu zde v červnu byly už jen poslední zbytky sněhu, které do 3 dnů roztály úplně.

Pokračujeme dále po červené a malý kousek po neznačené cestě Zeleným dolem až k Liščímu vodopádu při soutoku Liščího potoka se Zeleným potokem. To je moc krásné místo, voda tu stéká několika proudy a vytváří plochý vodopád "rozčesaný" na jednotlivé proužky vody. Při Zeleném potoku je vyšlapaná cestička, ale v terénu nijak turisticky neznačená. Na mapách je značená čárkovanou žlutou.

Nechce se nám jít po asfaltce, po které vede červená, a tak pokračujeme neznačenou cestičkou kolem potoka (dnes označeno čárkovanou žlutou). V místech pod osadou Chaloupky už to ale dál nejde kvůli popadaným stromům a tak zahýbáme vlevo prudce do kopce k Chaloupkám. Někdo tu dokonce nakreslil na kameny šipky pro podobné zbloudilce. Od Chaloupek už jdeme jen po asfaltce a červené značce zpět do Pece pod Sněžkou. Na půlden procházka tak akorát, celkem 10 km. V současné době se již dá jít pořád podél Zeleného potoka po čárkované žluté značce až do Pece pod Sněžkou.

Mapa oblasti na mapy.cz: Krkonoše - Pec pod Sněžkou (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Krkonoš:

• Krkonoše (1): Pec pod Sněžkou - Modrý důl - Zelený důl
• Krkonoše (2): Sněžka - Luční bouda - Liščí hora - Pec pod Sněžkou
• Krkonoše (3): Vrbatova bouda - Kotel - Pramen Labe - Vysoké kolo – Horní Mísečky
• Krkonoše (4): Černá hora a Černohorské rašeliniště