Přidat Bruntál mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Bruntál
Krnov-zámek
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Největší město bruntálského okresu a sídlo bývalého samostatného knížectví, leží na severní Moravě při hranicích s Polskem na soutoku řek Opavy a Opavice. Tomu odpovídá i množství kulturních a historických památek ve městě i v okolí.
V r.1221 Krnov náležel opavským knížatům u kterých získal některá městská práva. Na město byl povýšen v r.1279 královnou Kunhutou. Po rozdělení opavského knížectví v r.1377 knížetem Mikulášem II. mezi své syny, obdržel kníže Jan Krnovsko, který zde vytvořil nové knížectví se sídlem na hradě Cvilíně, založeného příslušníky českého rodu Benešoviců, doloženého pod německým jménem Lobenstein r.1253. Knížecí sídlo, hrad Cvilín, byl na Zadním Cvilinském kopci, 3 km jihovýchodně od Krnova. V r.1390 vlastnil Krnovsko moravský markrabě Jošt, potom jako odúmrť král Václav IV. a v r.1422 král Zikmund krnovské knížectví dal v léno opavskému knížeti Hanušovi II. U Hanuše a jeho potomků byl Krnov až do r.1493, kdy jej získal od krále Vladislava II. jeho kancléř Jan ze Šelmberka a Kosti. Z té doby je další, již třetí označení hradu Šelemburk. Někdy jsou tak mylně označovány a publikovány tři různé hrady na Krnovsku, například přiřazením k sousední obci Úvalno atd. a přitom se jedná o jediný hrad. Jan ze Šelmberka prodal panství r.1523 markrabímu Jiřímu Hehenzollerovi z Ansbachu.
Poněvadž hrad Cvilín byl v dost špatném stavu a hrozilo městu Turecké napadení, bylo v r.1529 opevnění hradu opraveno, aby poskytl městu dostatečnou ochranu. V r.1531 začal markrabě Jiří stavět uvnitř města v blízkosti hradeb nové gotické sídlo s řadou renesančních prvků. Stavbu prováděli zedníci a kameníci z Branibor. Zámecký objekt se stal svým masivním obranným systémem přechodem mezi hradem a zámkem. Hrad Cvilín sloužil jako lovecký Hrádek a v 19.stol. byly zříceniny používány jako stavební materiál. V majetku markrabat z Braniborska bylo krnovské knížectví až do 17.stol. Na začátku 17.stol. byly spory o vlastnictví krnovského knížectví, které vyvrcholilo připojením knížete Jana Jiřího Krnovského ke stavovskému protihabsburskému odboji. Za českého stavovského povstání r.1618 byl včele odbojných stavů ve Slezsku, jako hlavní velitel zimního krále Fridricha Falckého a bojoval proti Habsburkům i po prohrané bělohorské bitvě. Navázal spojení se sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem. Po uzavření míru odešel do Uher, kde v r.1624 v Levoči zemřel. Konfiskované krnovské knížectví koupil kníže Karel z Lichtenštejna, který již od r.1613 vlastnil knížectví opavské. Po požáru města v r.1779 byl značně poškozený zámek opraven, byl však částečně stavebními, pozdně barokními úpravami, znehodnocen a ztratil bývalou bohatou vnitřní i vnější výzdobu. Sgrafitové omítky byly překryty omítkou, ale ty v r.1887 a po r.1945 byly částečně odkryty a pečlivě opraveny. Lichtenštejnové spravovali krnovský velkostatek i se zámkem až do r.1945, kdy jim bylo vše konfiskováno. Dlouhý čas zde bylo ředitelství lesního závodu v Krnově. Nyní je využíván pro komerční účely.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Krnov-zámek
