Kršle
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Osada
Kršle jsou horskou osadou ve Vyšních Lhotách v Beskydech, na jihozápadním svahu vrcholu Čupel, východní část osady je přístupnější z Morávky (z vysutého). V dolní části osady (cca ve svahu nad č. p. 148) vykopal sedlák František Skotnica v roce 1938 v hloubce asi 80 cm několik bronzových předmětů, z nichž se většina ztratila. Zřejmě se jednalo o hrob z doby bronzové (mezi 1900 - 800 let př. Kr.). Není jasné, zda pohřebiště souviselo s pozdějším využíváním Kršlí, kdy zde pod svahy hory Prašivá byla pohřbívána "prašivá" (nemocná) zvířata, což ostatně dalá název nedalekému vrcholu. Název "kršle" označuje hřbitov (zkomol. z kerchow, krchov). Zřejmě nejpozději na přelomu 18. a 19. století došlo k osídlení horní části Kršlí, takže lze předpokládat, že nižší části vznikly dříve. V osadě žily kolem roku 1836 rodiny Skotniců, výše Kaňoků (Kanioků), Nedělů (Nedielů), Baheníků, Machalů, Kacířů a Pasečných (něm. zkomol. na Pasfeczní). Většina osadníků pocházela z horských oblastí Morávky a Mohelnice (vymřelí Baheníkovi byli významný fojtský rod z Krásné a patřily jim veliké části na horním konci, z Morávky byli Kacířovi a Paseční spříznění mj. i s Fucimanovými pocházejí z Pasek pod Kyčerou na hranici Raškovic, Krásné a Janovic). Z podnětu osadníků zřejmě vznikla i kaple na Kršlích, jakkoliv většina rodin v I. polovině 20. století se z oblasti odstěhovala za prací na Frýdecko a Ostravsko a chalupy nahradily chaty nebo zcela zanikly. Až v roce 1962 oblast napojili na elektřinu. Pod kaplí stojí Kirchhoffova letní vila (majitel někdejších raškovických papíren, v Raškovicích měl ještě další sídlo). Osada končila hájenkou hajného Máje na svážnici mezi vdp. Vysutým, kde se na ni napojuje modrá značka přes osadu. Podle Kršlí nazvali i PR Kršle (i když horní díl do osady vůbec nezasahuje). Přístupná po asfaltkách z modré od mostu ve Vyšních Lhotách nebo z Vysutého.