Krzesanica
Krzesanica (slovensky Kresanica) Hora v hlavním a zde i hraničním hřebeni Západních Tater. Nejvyšší ve skupině Červených vrchů, a zároveň i nejvyšší polská hora budovaná dolomity tvořenými čtvrtohorními vápenci. Týčí se nad polskou dolinou Mietusia a slovenskou Tomanovskou dolinou. Z východu sousedí s Małołączniakem (2104,8 m), o něj ji odděluje sedlo Litworowa Przełęcz (2037 m). Na západě pak sousedí s Ciemniakem (Temniakom)(2096,8 m) odděleným sedlem Mułowa Przełęcz (2067 m) Severní úbočí tvoří 200 m vysoká skalní stěna ledovcového kotle Mułowy Kocioł. Na jižním úbočí se svažuje skalními žebry nazývanými Rozpadlý grúň do krasové doliny Svišťovka, bylo zde objeveno asi 50 jeskyní a propastí. Nejhlubší znich je 166 m hluboká. Ve výšce 2110 m se zde nachází ústí štěrbinové jeskyňky "Szczelina v Krezesanicy II". Na jižním úbočí najdeme pak ve výšce 2081m ustí 30 m hluboké propasti Malá Kresanica, která je nejvýše položenou jeskyní na Slovensku. Alpské louky této hory jsou díky vápencovému podloží velmi bohaté na druhy horské a vysokohorské květeny, Roste zde například: silenka bezlodyžná, zvonek alpský, oměj, vrba bylinná, kamzičník, dryádka osmiplátečná, koniklec alpský, pryskyřník alpský, mák tatranský, 7 druhů lomikamenů a další.
Rozhled z vrcholu viz: http://panoramy.wyprawy.org/krzesanica.php.
Hora je dostupná po červeně značené hřebenové trase vedoucí Červenými vrchy od Ciemniaka po Kasprowy Wierch.