Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna)

Přímo na hřebeni Rýchor nestála do roku 1892 žádná stavba. Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem turistiky v Krkonoších, se začalo přemýšlet, jak zatraktivnit vrchol Rýchor a přilákat návštěvníky. Od roku 1880 byl v tomto směru nejaktivnější rakousky Krkonošský spolek.

Když se v roce 1888 spolku nepodařilo prosadil návrh na stavbu Rozhledny na nejvyšším místě Dvorského lesa, přivítal dne 13. prosince 1891 nabídku továrníka Maxe Hirsche přijmout jako dar dřevěný pavilon vyrobený pro Zemskou výstavu v Praze. Pan továrník ze Slaného měl jednu podmínku, aby darovaný pavilon o rozměrech 7,70 m x 6,00 m byl postavený jako restaurace na vrchu Rýchor.

Členové spolku zbudovali na skalnatém podloží Kutné v nadmořské výšce 1.001 m základy, na kterých byl přivezený pavilon znovu smontovaný. V dokumentech se píše o pavilonu, z dnešního pohledu se však jednalo spíše o dřevěnou kolnu (viz úvodní historická fotografie). Až později se z darovaného pavilonu přístavbami stala menší bouda, jak ji vidíme na dalších fotografiích.

Nutno podotknout, že výběžek Kutné byl vybrán velice šťastně, protože poskytoval úžasné panoramatické výhledy na východní Krkonoše. Píšu v čase minulém, protože dnes výhledu částečně brání vzrostlé stromy.

Na 13. valné hromadě rakouského Krkonošského spolku, konané dne 29. května 1892, se její účastníci rozhodli, že novou boudu pojmenují po šlechetném dárci Maxu Hirschovi, tj. Maxhütte, neboli Maxova bouda. Pan továrník se cítil natolik polichocen, že přispěl ještě dalšími 200 zlatými na stavbu boudy. Celková cena činila tehdejších 1.000 zlatých.

Maxova bouda se od ostatních krkonošských bud odlišovala nejen velikostí a tvarem, ale i způsobem svého vzniku. Zatímco ostatní boudy procházely postupnou přestavbou staré hospodářské chalupy nebo usedlosti, Maxovka vznikla opětovnou montáží již dříve stojícího výstavního objektu. Slavnostní otevření boudy se konalo 24. července 1892 za hojné účasti celebrit spolku a dalších hostů.

Dne 11. ledna 1893 spolek obdržel koncesi k provozování hostinských služeb v boudě, a to v čase od května do října. Prvním nájemcem boudy byl pan Johan Tippelt, který musel odvádět spolku 1.117 zlatých ročně.

Po přístavbách se Maxovka stala útulnou boudou s kuchyňkou a třemi pokoji o celkové kapacitě čítající dvacet postelí. Bouda si získala oblibu především u studentů. Populární byla i v době, kdy vedle ní byla v roce 1926 postavena větší a modernější Rýchorská bouda.

Po druhé světové válce Maxova bouda chátrala, až byla v polovině padesátých let rozebrána. Zůstaly jen základy, na kterých správa KRNAP upravila vyhlídkovou terasu se zábradlím, lavičkami a orientačním deskou s vykresleným panoramatem Krkonoš.

Panoramatický výhled z terasy musel být parádní. Dnes pro vzrostlé stromy neuvidíte Černou horu, Světlou horu, Liščí horu, Luční horu, Studniční horu, Růžovou horu a další. Mezi vršky stromů zahlédnete Sněžku a Svorovou horu. Bez stínění se můžete kochat pohledem na Střechu, Lysečinskou horu a Mravenečník.

Stromy bránící ve výhledu rostou v I. zóně Krkonošského národního parku. Pokácet se proto nemohou. Město Žacléř přišlo s myšlenkou postavit na místě bývalé Maxovy boudy rozhlednu. Vyhlásilo soutěž, do které se přihlásili čtyři architekti. Komise z předložených návrhů vybrala řešení architekta Romana Kouckého. Ocenila, že objem rozhledny tvoří pevný čitelný hranol, který vnějším vzhledem a uzavřeností reflektuje na tvrdé horské podmínky, zapadá do kontextu místa a v budoucnu si vyžádá minimální údržbu.

Rozhledna o půdorysu čtverce o stranách 4,2 m x 4,2 m má dosahovat výšky 22,7 m. Úroveň letní vyhlídky bude ve výšce 16,2 m, úroveň zimní vyhlídky ve výšce 13,5 m. Vstup do rozhledny je projektovaný v nadmořské výšce 1.002,68 metrů. Rozhledna sestavená ze železobetonových prefabrikátů bude stát na mikropilotách dlouhých 6 metrů. Po montáži všech prefa dílců bude konstrukce staticky zajištěná dodatečně předpínanými tyčemi. Nakonec se osadí vrcholové ocelové točité schodiště a rovněž ocelová vyhlídková nástavba.

Stavba rozhledny za 43 milionů, z čehož 36,7 milionu činí dotace z projektu Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis, měla být započatá i dokončená v roce 2014. Možná tomu tak bude v roce 2015, uvidíme. Podobu plánované rozhledny, podélný řez a půdorysy přikládám ve fotogalerii.