Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Obklopeno Kyjovskou pahorkatinou, rozkládá se na dohled od jižních úpatí Chřibů slovácké město, jehož monumentální náměstí by bylo ozdobou i mnohem většího sídla - (Kyjov má "jen" něco přes 11 tisíc obyvatel). Náměstí má zajímavou podobu: hlavní část od Radnice po nároží třídy Komenského tvoří velmi protáhlý obdélník o stranách asi 150 x 40 m a dál směrem k východu se rynek čím dál tím víc zužuje a přechází do ulice Palackého s farou a renesančním "zámečkem" s muzeem. Nás ale bude zajímat jeho hlavní plocha, která slouží nejen jako parkoviště pro auta, ale i jako pěší zóna se dvěma fontánami. A která je obklopena frontami domů, z níž některé nesou podobu původních obydlí zdejších ctihodných měšťanů. Ale jakkoliv veliké náměstí by bylo bez historických dominant jen fádní plochou, což naštěstí o tom Masarykově neplatí - ono má takové hned dvě.
Tou první je pozoruhodný bezvěžní kostel, nesoucí jméno Nanebevzetí Panny Marie a sv.Cyrila a Metoděje. Původně kapucínský kostel (proto ta absence věže) byl za přispění bohatého finančního daru Jana Adama z Lichtenštejna vystavěn na začátku 18.století. Hlavní oltář zdobí rozměrný obraz Nanebevzetí. Jeho autorem je Jožka Zelený, zatímco bohatou štuková výzdobu interiéru a sochy obou věrozvěstů má na svědomí Ondřej Schweigel. Venkovní fasáda je nad vstupem zkrášlena erbem budovatele Lichtenštejna a zarámovaným obrazem Bohorodičky s Ježíškem. Další památkou s postavou svaté Marie je Mariánský sloup, stojící od převratu opět na svém původním místě před Radnicí. (Mimochodem - v první čtvrtině 18.století jej nechal zbudovat olomoucký kardinál jako poděkování za to, že v dobách stavovských povstání město zachovalo věrnost císaři Ferdinandovi Druhému...)
Za sloupem uzavírá západní část kyjovského rynku jeho neodmyslitelná kulisa - budova renesanční radnice s téměř 40 m vysokou věží. Na královské město byl přitom Kyjov povýšen až roku 1548, první zmínka v análech je sice o více jak 400 let starší, ale v ní se o Kyjově hovoří jen jako o trhové vsi. Vzorně opravená radnice s fasádou, bohatě pokrytou renesančními psaníčky, je i v současnosti sídlem novodobých konšelů. Jen ta její podoba je dnes trochu onačejší - k původně patrové budově bylo před koncem 19.století přistavěno ještě jedno patro a od roku 2006 sídlí v nové radniční přístavbě s atriem Radniční galerie a podzemí ukrývá vinotéku s kvalitními produkty místní vinné révy. V těsném sousedství městských radních stojí kulturní dům, vystavěný v dobách totality. Ve své době narušil ráz náměstí, ale naštěstí to není po jeho přestavbě až tak markantní. Kromě měšťanských domů, z nichž je asi nejzajímavější ten s logem Lékárny, je ozdobou Masarykova náměstí také funkcionalistická budova Spořitelny.