Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda patří mezi ty krkonošské chaty na hřebenech Krkonoš, které jsou ošlehané větrem i dějinami. I tato má svůj zajímavý, možná i vzrušený osud, o kterém si lidé vyprávějí a objevuje se na starých i novějších pohlednicích, obrazech či kresbách.

Labská bouda se nachází v nadmořské výšce 1.340 metrů v první zóně Krkonošského národního parku a má svoji zajímavou historii. Již kolem roku 1830 v těchto místech postavila jistá žena jménem Die Blasse malou boudu z kamení, kůry a roští. Prodávala tady kolemjdoucím kořalku, kozí sýr a mléko. Následující majitelé objekt rozšířili o menší ubytování. O vybudování Labské boudy, kterou znají mnozí z fotografií či obrázků, se zasloužil v 70. a 80. letech 19. století hrabě Jan Harrach. Provedl rekonstrukci a přístavbu původního objektu. Labská bouda, která byla tehdy mezi turisty velmi oblíbená, byla známá pod názvem Elbbaude nebo Elbfallbaude. Nic netrvá však věčně. V roce 1965 řemeslníci neopatrně manipulovali s benzínovou lampou a Labská bouda vyhořela.

Základní kámen nové, moderní Labské boudy byl položen v roce 1969. Otevřena byla o 6 let později, 15. listopadu 1975. Roku 1996 došlo k privatizaci objektu. Následovala rekonstrukce a v roce 2004 znovuotevření. Následně došlo k určitým změnám v osobě provozovatele i majitele objektu. V roce 2011 byla provedena další rekonstrukce a byl zde otevřen hotel s modernizovanými pokoji a turistická ubytovna. V současnosti by mělo být otevřeno celoročně a umožněno tak potřebným se najíst, ohřát či ubytovat. Nebo si prostě jenom zajít ochutnat pivo Paroháč vyráběné v minipivovaru Luční bouda.

Četl jsem, že v letech 2007 až 2011se snažila správa KRNAP objekt od stávajícího majitele odkoupit, respektive to požadovala po státu. Chtěla jej srovnat se zemí, protože údajně hyzdí zdejší krajinu. Je pravda, že se stávající vzhled objektu každému nemusí líbit, ale když už zde jednou byla vybudována, tak si myslím, že je nesmysl ji bourat. Minimálně proto, že poblíž není možnost se občerstvit či schovat v nepříznivém počasí.

Moderní železobetonová devítipatrová budova je umístěna ve svahu a její hlavní vchod se nachází na úrovni nejvyššího podlaží. Výchozími body pro cestu na Labskou boudu mohou být například Špindlerův Mlýn, Horní Mísečky, Harrachov či Rokytnice nad Jizerou. Zajímavostí je určitě také to, že je zde umístěna trvalá meteorologická stanice - pracoviště Solární a ozónové observatoře Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

V okolí se nachází několik zajímavých míst, která jsem také navštívil:

- pramen Labe:https://www.turistika.cz/mista/reka-labe-a-jeji-pramen

- Violík:https://www.turistika.cz/mista/vrch-violik-dalsi-z-krkonosskych-tisicovek

- rozcestí Ručičky:https://www.turistika.cz/mista/kouzelne-rozcesti-rucicky-v-zapadnich-krkonosich

- Mohyla Hanče a Vrbaty:https://www.turistika.cz/mista/mohyla-hance-a-vrbaty-v-krkonosich

- Kotel:https://www.turistika.cz/mista/kotel-10-nejvyssi-hora-ceska

- Dvoračky:https://www.turistika.cz/mista/dvoracky-rozcesti-a-horske-chaty

- Harrachovy kameny:https://www.turistika.cz/mista/harrachovy-kameny-v-krkonosich

- Růženčina zahrádka:https://www.turistika.cz/mista/ruzencina-zahradka-v-krkonosich

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/