Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Schronisko "Nad Śnieżnymi Kotłami" (Waweł, Schneegrubenbaude) - Bývalá Turistická ubytovna v Krkonoších nad Sněžnými jámami (Schneegruben). V současné době slouží jako rozhlasový a televizní výsílač a přenosový vykrývací vysílač mobilních telefonů - RTON Jelenia Góra.
Historie: Pravděpodobně již na počátku devatenáctého století u skály Ďáblova (Krakonošova) Kazatelna (Rübezahls Kanzel) začali obchodníci prodávat v létě poutníkům potraviny a nápoje. Pravděpodobně už tehdy zde stával přístřešek, který chránil před deštěm.
V 1837 hrabě von Schaffgotsch vlastník pozemku, vystavěl u Ďáblovy Kazatelny první skutečnou ubytovnu v Krkonoších - to byla malá dřevěná dvoupodlažní budova se strmou střechou (ve stejné době, podobná chata byla postavena na Vysokém kameni vJizerských horách. K dispozici zde byly pouze 2 lůžka k noclehu a obývací pokoj se dvěma stoly. Prvním nájemcem byl švec Friedrich Sommer z Teplic (slezské Teplice - Lázně) současný nájemce prvního přístřešku na Sněžce. Roku 1856 převzal chatu jeho bratr Franz. Ale už r. 1858, po vichřici, musela být zbourána. Nová chata skamennými stěnami byla dokončena r. 1861. Bylo zde 21 lůžek, jídelna a prádelna. Roku 1889 převzal chatu hostinský Richard Graulich z Piechowic.
Roku 1892 rodina Schaffgotschů rozhodla postavit na místě původní chaty zr. 183 7ještě jednu větší chatu. Vletech 1895 - 97 zde byla postavena největší tur. chata vKrkonoších. Nova stavba se vyznačovala do místního prostředí nevhodnou vysokou vyhlídkovou věží. Uvnitř bylo 5 pokojů a Restaurace s 60 místy (Jiné zdroje hovoří o 44 dvoulůžkových pokojích). Chata pak byla několikrát přestavována (r. 1920, 1928, 1936 a 1942).
Další rekonstrukce proběhla už pod polskou správou vr. 1945 polským Tatranským spolkem a chata dostala polský název Wawel. Roku 1951 byla chata převzata spolkem polských turistů PTTK. Vr.1960 byly umístěny ve věži televizní vysílače. Bohužel to znamenalo uzavření pro horskou turistiku a ubytování pro turisty, což bylo v květnu 1961. Přestože budova je, od této doby, turistům nepřístupná, v extrémních klimatických podmínkách zde mohou získat pomoc - pracovníci vysílače pomohli několikrát zachránit lidské zdraví a život.
Kolem chaty vede červená hřebenová tur. trasa (česko-polského přátelství).
Tato ze všech směrů a z daleka viditelná bouda stojí na hlavním hřebeni Krkonoš, na okraji Velké sněžné jámy (Wielki Kocioł Snieżny) a Malé sněžné jámy (Mały Kocioł Snieżny) v nadmořské výšce 1490 metrů. Vede kolem ní červeně značená cesta česko-polského přátelství.
Díky Sněžným jámám, které jsou po Sněžce a prameni Labe třetím nejnavštěvovanějším místem Krkonoš, prochází kolem boudy velké množství turistů. Sněžné Jámy, vytvarované ledovcem přitahovaly poutníky a turisty odpradávna. Už před rokem 1825 legendární paní Blasse z Rokytnice nabízela pašerákům, lesákům a ostatním příchozím kozí mléko, sýr a žádaný šnaps. Dělo se tak v provizorní chatrči poskládané z kamení, polen, větví a kůry, která byla doslova přilepená na závětrné straně skalky zvané Krakonošova kazatelna. Jak chatrč vypadala a kolika pašerákům se nepodařilo pod vlivem šnapsu projít po okraji Sněžných jam, již nezjistíme.
V roce 1837 hrabě Leopold Christian Gotthard von Schaffgotsch postavil nad Sněžnými jámami budku s občerstvením, jejíž součástí byl i útulek pro dvě osoby. Budka měla svůj primariát, byla první stavbou v Krkonoších, určenou výhradně turistům. Ale hlavním popudem k její stavbě byla očekávaná návštěva pruského krále Viléma IV.
Budka, které se někdy vznešeně říkalo pavilon, také neměla dlouhého trvání. V roce 1861 místo ní nechal bohatý rod Schaffgotschů, původem z německé Míšně, postavit kamennou boudu s restaurací pro 50 strávníků a ubytovacími prostory pro 21 nocležníků. Stavba údajně stála 1700 tolarů.
V roce 1896-97 se bouda opět za podpory Schaffgotschů rekonstruovala, přistavěla se i vyhlídková věž. Inspirací byla věž hradu Chojnik. Žulové kvádry opracovávali italští kameníci. Bouda získala na mohutnosti a její kapacita se zvýšila. Ubytování zde ve 44 luxusních pokojích našlo 84 turistů. K službám jim bylo i několik jídelen a od roku 1905 dokonce i telefon. zajímavostí byl světlomet zabudovaný ve věži, který po setmění osvětloval příjezdovou cestu k boudě a měl udávat též počet volných lůžek. Na historické pohlednici je kužel světlometu graficky zvýrazněn.
Pro zajímavost přikládám také historickou pohlednici části boudy, na které můžete vidět pouze střechu s komínem. Vše ostatní včetně Krakonošovy kazatelny v těsné blízkosti zavál sníh. Podle výzbroje a výstroje lyžníků pózujících za střeše boudy můžeme snímek zařadit do doby před první světovou válkou.
Za druhé světové války bouda sloužila k rekreačním účelům německému válečnému letectvu Luftwaffe, elitní složce wehrmachtu. Z roku 1944 zde mají být viditelné zbytky betonového základu po radiolokační stanici.
Po roce 1945 boudu převzali dolnoslezští turisté a pojmenovali ji po krakovském královském sídle Wawel, jelikož mezi boudou a královským hradem shledali podobnost. V roce 1950 začal Polský klub turistů PTTK v boudě provozovat alespoň bufet. Ne však na dlouho.
V roce 1960 byl instalovaný televizní vysílač. Spěchalo se, protože se blížily olympijské hry v Římě. Pro boudu to však znamenalo konec služeb turistům. Poslední turista z ní odešel v květnu 1961. V polovině šedesátých let minulého století bouda jako „tajná“ zmizela z map.
V letech 1961 – 1964 a 1974 – 1978 byla bouda rekonstruovaná a přestavovaná do dnešní podoby. Sloužila a slouží již jen jako rozhlasový a televizní vysílač. Od roku 1994 i jako vysílač pro mobilní telefony.
Pokud se na hřebenu v blízkosti boudy ocitnete v situaci, kdy budete vlivem změny počasí ohroženi na zdraví a životu, zaměstnanci vysílače vás rádi pustí dovnitř. Takto už pomohli zaskočeným turistům několikrát.