Ladek-Zdrój (Landek) – lázeňský pavilon a sanatorium Wojciech

Krásné polské lázeňské město v dolnoslezském Kladsku ve své podobě spojuje městskou část plnou historických památek s poklidnou a půvabnou částí lázeňskou. Město nenapodobitelné atmosféry, ležící na řece Biala Ladecka uprostřed nádherné přírody nedaleko hranic s Českou republikou, proto již celá staletí přitahuje turisty a lázeňské hosty.  Vždyť Lądek Zdrój patří k nejstarším lázním v Evropě. Ty současné byly založeny v roce 1680 (ale první zdejší koupele prý zničili Mongolové již v roce 1241 a poté husité v letech 1428 a 1431), samotné město již v polovině 13. století, a to se souhlasem českého krále Přemysla Otakara II. Další rozvoj lázeňství zde zajišťují bratři Poděbradowiczové, kteří v roce 1498 rozestavěli lázně nové. Tehdy byl již také poprvé zpracován popis vlastností léčebných vod, ve kterých „se objevuje přítomnost síry, kamence, soli a mědi".

Město, které se v češtině nazývá Landek, je dnes domovem pro více než šest tisíc obyvatel. Je zajímavé, že i když je městem již od roku 1282, nebylo nikdy opevněno. Bezpečnost zde zajišťoval hrad Karpień. Ale vraťme se ke zdejšímu lázeňství. Od roku 1572 můžeme datovat vznik městských lázní. Po třicetileté válce musí být lázně rekonstruovány a současně dochází k jejich rozšíření i k objevu nových pramenů. Mezi nimi je právě Wojciech a to nám začíná teprve poslední čtvrtina 17. století., Legenda však praví, že tento pramen byl používán už v 11. století. Velký rozvoj zdejších lázní pak přinese rok 1765, kdy zde král Fridrich Veliký vyléčil ischias a nařídil všem občanům Pruska, že mohou využívat jen lázně, nacházející se v Sudetech. Významné osobnosti se v Ladku následně střídají jako při pásové výrobě. Jmenujme alespoň krále Fridricha Viléma III. i IV., cara Alexandera I., císaře Viléma I. nebo princezny Karolinu (pozdější manželka cara Mikuláše I.) a Alexandrinu. Nechybí ani americký prezident John Quincy Adams.

Samotná budova lázeňského pavilonu Wojciech bývá označována jako sanatorium nebo institut přírodní medicíny. Původně se tento objekt nazýval Mariánské Lázně a jedná se o jednu z nejpůsobivějších staveb celého Kladska . Nachází se v lázeňské části, na adrese Plac Marianski (č. 13). Původně na tomto místě stávala osmiboká budova „tureckého typu“, pocházející z let 1678 až 1680. Zřejmě v rámci jejího 200. výročí byla zbourána a na vzniklé parcele byla - v letech 1877 až 1880 – postavena monumentální nová budova, navržená Hermannem Voelkelem. Cena za tuto neobarokní kopulovou stavbu byla rovněž impozantní - půl milionu marek. V té době jistě nikdo netušil, že v letech 1945 až 1953 se v mramorovém bazénu i vanách v kabinkách budou koupat hlavně představitelé sovětské správy. V roce 1984 musel být celý objekt rekonstruován a dnes je opět skutečnou hrdou dominantou města, nabízející – mimo jiné - minerální koupele v termálním koupališti, perličkové koupele, bahenní procedury nebo oxygenoterapie. Najdeme zde také výstavní prostory s expozicí o historii lázní.

Na závěr o pavilonu pramene Wojciech ještě pár slov. V současné době se jedná bezesporu o nejkrásnější a nejstarší objekt lázeňské části města. Skutečný reprezentant, který byl plným právem v roce 1971 zařazen mezi polské Kulturní památky. Jedná se o dvoupodlažní budovu s arkádovým vstupním nartexem. Dominantou budovy je nízká centrální kupole , korunovaná lucernou s Vysokým dvojicemi sloupů, které podpírají menší kopuli s vikýři. Interiér je vyzdoben ve stylu tureckých lázní a jeho centrem je mramorový bazén. V přízemí probíhají lázeňské procedury, včetně koupání v mramorových vanách z 19. století, a v prvním patře budovy je hotel s 23 pokoji a místo, kde vyvěrá horký pramen, který dal budově jméno. Pobyt, koupele, potravinové doplňky a některé procedury si zde můžete zakoupit i bez konzultace s lékařem.