Lądek-Zdrój – lesní svatyně (Leśna Świątynia)
Turistické cíle • Ostatní • Zajímavost
Informační tabule v ulici Moniuszka v lázních Lądek-Zdrój připomíná slávu někdejší lesní svatyně, která vítala mocné tohoto světa. Dřevěná stavba postavená na obdélníkovém půdorysu připomínala malý řecký chrám. A to díky svému průčelí, v němž trojúhelníkový tympanon podpíraly čtyři sloupy s jónskými hlavicemi. Na sedlové střeše vynikala osmiboká věžička. Ta však byla dostavěná až později, když se romantický chrámek přeměňoval na svatyni.
Podnět ke stavbě lesního chrámku dal hrabě G. von Hoyn, pruský ministr, který od roku 1782 Lądek často navštěvoval. Jeho záměrem bylo vytvořit místo v parku vhodné k relaxaci, rozjímání a obdivování přírody. Dosvědčovaly to dva texty na zdi chrámku.
3. srpna roku 1795 chrámek inkognito navštívila devatenáctiletá pruská královna Luisa. Protože se jí zalíbil, napsala slova chvály diamantovým prstenem na skla dvou oken. Královna navštívila chrámek ještě jednou v srpnu roku 1800. Okna se stala pro Lądek vzácností, až relikviemi. V roce 1879 se zastupitelé Lądku rozhodli okna s vyrytým textem královny Luisy věnovat císařskému páru u příležitosti jeho zlaté svatby. Okna byla nakonec uložena v muzeu Hohenzollern v Berlíně. Zda se dodnes dochovala a obohacují sbírky některého muzea, jsem se nedočetl.
Nejslavnější historickou událost chrámek zažil 22. srpna roku 1813. Setkal se v něm pruský král Fridrich Wilhelm III s ruským carem Alexandrem I. Jednání bylo o to významnější, že se konalo v době napoleonských válek. Tuto velkou událost připomínala dřevěná deska umístěná uvnitř chrámku. Bylo na ní napsáno:
Am 2-ten August 1813 bewirtete hier Seine Majestät,
Friedrich Wilhelm III,
unser unvergeßlicher König,
den zu früh verklärten Alexander Kaiser von Rußland
Deska se však nezachovala, podobně jako chrámek, později přestavěný na svatyni.
Po mnoho let byl chrámek a okolní lesopark vyhledávaným výletním místem. To můžeme vidět z uspořádání stolů a židlí na přiložených starých pohlednicích. Na začátku 19. století bylo lákadlem mléko, kterému říkali švýcarské, protože ho tu od svých krav získával a prodával rodilý Švýcar Koster Appenzell.
Idyla ale netrvala navěky. Na začátku 20. století byla lesní svatyně zbourána a na jejím místě postavený penzion. Ten sloužil svému účelu jen několik desetiletí. Po roce 1945 zůstal opuštěný, mimo provoz. Postupem času chátral, až se změnil v ruinu. V šedesátých letech byl v natolik katastrofálním stavu, že musel být do základu zbourán. Vedle chrámku stával ještě hudební pavilon, v pořadí třetí v Lądku.
Ani dnes není ulice Moniuszka zapomenutým místem. Na mléko se sem sice již nechodí, ale občerstvit se můžete například naproti ve Wille Sielanka (je to malý hotel s výletní restaurací) nebo blíže k lázním jsou Stawy Biskupie, kde můžete ochutnat pstruha nebo se případně svézt na loďce. Procházkou z lázní k tomuto legendárnímu místu přijdete do deseti minut. Procházku si můžete prodloužit o pár set metrů a navštívit arboretum nebo nad ním pramen svaté Hedviky (Żródło św. Jadwigi).