Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako "střecha Moravy". Nejvyšším vrcholem je Praděd (1492m.n m.) Lidé v této oblasti nacházeli obživu zejména v dolech. Většina měst vznikla jako hornická sídla. Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedla k rozvoji hutí, skláren a papíren. Většina těchto výroben však zanikla. Pouze papírna ve Velkých Losinách si udržela výrobu papíru tradiční formou od roku 1516 dodnes.
Co nám říká informační cedule: „Během II.světové války bylo na Jesenicku zřízeno 40 zajateckých táborů. Jedním z nich byl tábor v Rudohoří (Viefseifen), ve kterém bylo umístěno až 100 ruských zajatců, pracujících v lese. Tábor, z něhož zbyly pouze základy jednotlivých baráků, se nacházel na druhé straně cesty. V letech 1941 – 1942 zde následkem těžké práce a špatné stravy zemřelo na onemocnění tyfem 36 zajatců. Symbolický hřbitov byl zřízen po roce 1960. Tábor sloužil po skončení války jako internační. V blízkosti je z této doby pochováno 9 občanů německé národnosti.“
Je třeba pochválit zřizovatele tohoto lesního hřbitova, neboť je opravdu velmi pěkně udržován. Z informačních cedulí se bohužel nedozvíme, kdo jím je. Náhrobky také obsahují jména zesnulých a přesné datum jejich smrti. To platí i o německých občanech. K místu se dostanete poměrně snadno. Stačí zaparkovat automobil v obci Bělá pod Pradědem a to přesně na parkovišti u restaurace „U Cimburů“. Odtud po zelené přesně 3 km na Keprnický potok (většinu trasy lze jet autem). Poté zabočit Doprava směrem na výrovku a po cca 100 – 200 m narazíte na zastřešenou odpočívku s již výše zmíněnou informační tabulí. Poté zbývá zahnout na lesní cestu doleva a po cca 100 m již budete stát na onom lesním hřbitově. Někteří blízcí zde padlých zde již zřejmě byli, neboť na jednom z náhrobků je umístěna i fotografie s květinami.
Dal jsem si trochu práce a začal „šmejdit“ všude kolem a podařilo se mi ony základy zajateckých „baráků“ najít. Není to však jednoduché. Musíte se od hrobů vrátit zpět na asfaltku, přejít jí a vlézt do lesa. Když se podíváte na terén, zjistíte, že je tvarovaný do pravidelných teras. A právě v těchto terasách chce brouzdat a jistě narazíte na ony zmiňované základy vězeňských baráků.