Poměrně málo známým vyhlídkovým místem je nejvyšší vrchol Podorlické pahorkatiny, který leží téměř na hranici tohoto geomorfologického celku s Orlickými horami. Nazývá se Špičák a dle nedalekých obcí se mu někdy říká též Deštenský Špičák (podle Deštného v Orlických horách) či Plasnický Špičák (podle Plasnice). Vrchol má charakter skoro dva kilometry dlouhého hřbetu, s ojedinělými skalními výchozy, a je poměrně výraznou dominantou této oblasti.

Hlavním poznávacím znakem Špičáku je kamenolom „zakusující se“ do západního svahu hory. Horninami tzv. novoměstského krystalinika na tomto místě pronikla intruze bazických magmatitů během hercynského vrásnění před 420 až 250 miliony let, konkrétně gabra (či gabrodioritu). V lomu na Špičáku tak můžeme najít buď horniny na přechodu mezi krystalinikem a gabrem (samozřejmě i čistě krystalinické horniny) nebo, a to hlavně, samotné gabro s typickým žíhováním plagioklasu a amfibolu (též s ne tak viditelným pyroxenem) a dalšími minerály (např. ilmenit, titanit, apatit, pyrit a chalkopyrit ad.). Vytěžený kámen byl využíván při stavbě předválečného opevnění či později ke zpevňování cest a silnic. Obětí těžby se zde stala tzv. Mědílkova vyhlídka, a to v r. 1937.

O výhled zde však lidé nepřišli, ale je třeba se za ním vydat mimo značené turistické cesty. Stačí odbočit do areálu zmíněného kamenolomu ze zeleně značené turistické cesty cca 170 m (směrem na Plasnici) od rozcestí na "žluté" a této "zelené" ("Pod Špičákem"), které obě vedou z obce Plasnice, žlutá značka však dále k nedaleké samotě Kout a zelená značka k nádhernému kamennému kostelíku sv. Josefa v Šedivinách. V areálu kamenolomu můžete obdivovat vysokou lomovou stěnu a dobře je i vidět dřevěný kříž na jejím vrcholu. Před vchodem do areálu kamenolomu je závora. Pokud se vydáte po cestě napravo od ní, dovede vás postupně až k samotnému kříži, který v tomto místě doplňuje zabudovaný bod geodetického etalonu. Odtud se vám pak naskytnou nádherné výhledy, a to na další části Podorlické pahorkatiny, za dobré viditelnosti i na Krkonoše a část Podkrkonoší, Vraní i Jestřebí hory, Broumovskou vrchovinu. Údajně by odtud měla být vidět i Kunětická hora na Pardubicku či Ještědsko-kozákovský hřbet.

Nejbližším vrcholem, který můžete z okraje lomové stěny vidět, je výrazné skalnaté návrší Chřiby v severozápadním sousedství Špičáku. Chřiby a Špičák odděluje údolí Plasnického potoka (někdy zvaného Hluky) s obcí Plasnice a silnicí z Dobrušky a Kounova do Deštného v Orlických horách. Členité výchozy, které jsou ukryté na převážně zalesněném vrcholu a úbočí Chřibů, jsou však už z jiného horninového materiálu, než je tomu u Špičáku. Jedná se o břidličnatý a hedvábně lesklý fylit, se kterým se můžete „setkat“ též v nedalekém údolí Metuje v blízkosti Nového Města nad Metují a osady Peklo se známou Bartoňovou útulnou. Díky tomu se mu říká novoměstský fylit.

Chřiby, stejně jako Špičák, jsou přístupné jen po neznačených cestách, např. odbočením ze žlutě značené cesty u hospodářských stavení v severní části obce Plasnice. Polní cesta se brzy změní v lesní cestu a vy vystoupáte do sedla mezi dva stejně vysoké (775 m n. m.) vrcholy tohoto návrší. Kousek odtud vystupují fylitové skály, od kterých můžete vidět protější vrch Špičák a část Orlických hor.

Použité zdroje:

Opletal et al. (1980): Geologie Orlických hor. Vydal ÚÚG v Academii, Praha. 208 s.

Multimediální mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Čech. Špičák u Deštného v Orlických horách [online]. (c)2007 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz/Spicak/Spicak.htm.

Špičák a Chřiby. Sedloňovský zpravodaj [online]. 16. 12. 2005 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.sedlonov.cz/files_download/zpravodaj/SedlonovskyZprav05zima.pdf.