Malostranská mostecká věž

Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi z počátku druhé čtvrti dvanáctého století. Je zřejmě starší než byl Juditin most. Je stavěna z opuky a byla součástí opevnění levobřežního sídliště. Zevní úprava věže se zbytky rustikované omítky, okenními šambránami, štíty a střechou je z doby renesanční úpravy roku 1591. Na začátku patnáctého století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. Od konce šestnáctého století do roku 1784 sloužila jako celní úřad. Potom vystřídala několik majitelů a od roku 1893 patří městu. Věž není veřejnosti přístupná. Ve sklepení se zachoval unikátní soubor rytin pocházejících z poloviny 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou Hvězdu a řadu šlechtických erbů. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice (čp.56). V jeho prvním patře vedle vchodu do menší mostecké věže se nachází pozdně románský opukový reliéf, který zdobil východní průčelí věže a až do 16. století byl vidět z mostu. Reliéf byl upraven v roce 1951 a restaurován v letech 1981-83. O původu a námětu díla se vedou spory. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti: vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Mezi nejpřijatelnější patří názor, že jde o císaře Fridricha Barbarosu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi královskou korunu. Další názor nabízí např. téma adorace Přemysla Otakara II. Vyšší mostecká věž byla postavena po roce 1464 na náklad Jiřího z Poděbrad na místě starší věže románské. Její podoba navazuje na koncepci Parléřovy Staroměstské mostecké věže. Stavební materiál tvoří velké pískovcové kvádry. Na věži jsou připravené výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Důkladně opravována byla v letech 1874 - 79 pod vedením arch. Josefa Mockera. Věž sloužívala jako hláska a skladiště. Tato věž je veřejnosti přístupná.