Maršíkov - dřevěný kostel
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Dřevěný roubený podélný kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou osmibokou Věží nad střešním hřebenem, předsíní a obdélnou sakristií na evangelijní straně. Presbytář zaklenut stlačenou nepravou dřevěnou klenbou. Loď plochostropá, v sakristii trámový strop. Pozdně renesanční rustikální architektura z roku 1609.
Dřevěný kostel v Maršíkově jsme si prohlédli s průvodcem během dovolené v Jeseníkách. KOstel zde stával již před rokem 1350, ale špatný stav starého kostela zřejmě přiměl vrchnost a zdejší luterány, aby ho v roce 1609 strhli a postavili nový. Na stavbu byl prý použit materiál ze zbouraného losinského kostela. Maršíkovští se chystali na stavbu dřevěného kostelíka několik let a z valné části si ji hradili sami. Vznikla roubená architektura, jejíž podoba se do dnešního dne změnila jen nepatrně. Vnější konstrukcí, narušenou v roce 1757 pouze barokním cibulovým zakončením věže, se nelišila od okolních gotických kostelů a od tradičního pojetí se neodchylovala ani loď kostela, vyjma kazetového stropu a pěvecké tribuny. Doslovným architektonickým skvostem je klenba, na epištolní straně dokonce se dvěma lunetami .
Po Bílé hoře byl Maršíkov připojen k losinské faře a zdejší svatostánek se stal filiálním kostelem. V roce 1649 byl vysvěcen oltář, na němž visel starší obraz archanděla Michaela. V letech 1655 – 1657 proběhly větší opravy kostela. Kolem roku 1670 byl namalován nový oltářní obraz archanděla Michaela. V roce 1673 byly zakoupeny od Nikla Patzolda z Rapotína malé varhany, které roku 1776 nahradily ty původní.
Rokoková výzdoba dřevěného kostelíka v Maršíkově pochází z let 1776 – 1777. Na hlavním oltáři je obraz archanděla Michaela od malíře Ignáce Raaba a andělé, které v roce 1843 vyřezal sochař Bernard Kutzer. Postaveny byly také boční oltáře Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého a také kazatelna. Interiér dotváří několik starších barokních obrazů.
Jedna z největších rekonstrukcí dřevěného kostelíka v Maršíkově proběhla v letech 1930 – 1931. Kostel měl kamenné základy, které končily v úrovni terénu, takže dřevěná konstrukce trpěla vlhkostí. Maršíkovský stavitel Eduard Oth objekt podezdil nízkým soklem a patrně snížil okolní terén. Poté vyměnil uhnilé trámy a provedl další opravy.
Hřbitov, který obklopoval kostel a byl obehnán kamennou zdí, byl zrušen a přeložen v roce 1900.
Kostel je přístupný na požádání správce, který bydlí v prvním domě pod kostelem. Vstupné je dobrovolné.