Medlice-hrad
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Hrad Medlice vystavěl někdy kolem r.1249 man olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku Ludvík z Mödlitz, připomínaný v letech 1249-83, na vysokém skalní ostrohu nad řekou Moravicí u vsi Medlice, která je zmiňována již v r.1131 jako majetek olomoucké kapituly. Ludvík se velmi aktivně podílel na tehdejším politickém dění, zejména se zúčastnil četných vojenských tažení i Křížových výprav po biskupově boku a náležel proto k okruhu jeho oblíbenců. Po jeho smrti koncem 13.stol. získali medlické léno pani ze Šternberka, kteří si Medlického hradu velmi cenili, neboť šlo o hraniční pevnost jejich panství proti opavskému knížectví, a v neposlední řadě i z toho důvodu, že se v okolí čile dolovalo, hlavně se tu dobývala železná ruda. Výslovně se hrad připomíná poprvé v r.1320, jako součást léna, které držel Zdeslav ze Šternberka. Po Šternbercích získali medlické léno na sklonku 14.stol. páni z Kravař, kteří hrad a Městečko připojily ke dvoreckému panství. Medlický hrad za urputných bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem se osvědčil jako důležitý vojenský opěrný bod Joštovy strany, k níž patřil olomoucký biskup i páni zKravař. Za česko-uherských válek se v 70. letech 15.stol. stal hrad Medlice opěrným bodem Uhrů a stal se cílem útoku Matyášových protivníků Stošů z Kounic, držitelů Dívčího hradu u Osoblahy, kteří hrad Medlice asi v r.1471 dobyli. V r. 1474 při tažení do Slezska král Matyáš hrad dobyl zpět. Po česko-uherských válkách nebyl hrad obnoven a rychle chátral a sním i městečko. Po Kravařích získali sňatkem statek v r.1466 Berkové z Dubé. R.1560 se uváděl hrad jako pustý. Hrad Medlice je spojován s několika pověstmi o loupežnicích, kteří spolu sloupežníky na protějším hradě Šterneku loupili v okolí. Podle jedné pověsti dvorečtí občané ukradli na Medlickém hradě sochu Neptuna, který nyní zdobí společně s kašnou náměstí ve Dvorcích. Byla by to sice pěkná pohádka, ale socha Neptuna je poněkud mladšího zhotovení. V r. 1588 jej dostal z lenního do osobního vlastnictví kníže Karel Münstrberský a připojil Medlice ke šternberskému panství. Zbytky hradu pak byly postupně rozebírány na stavby, zejména v l.1755-1777 při budování silnice z Olomouce do Opavy. Ještě kolem r.1839 byly na hradě odkryty silné základové zdi, zbytky dvou strážních věží a nalezeny železné střely, ostruhy, kamenné koule a keramika z 15.stol. Hradní studna se zachovala do počátku 20.stol., kdy byla zasypána a zakryta kamenem. Z někdejšího hradu se zachoval jen nevýrazný trojúhelníkový půdorys poměrně rozsáhlého hradiště, v současnosti porostlý keři a velmi nepatrné zbytky zdiva a část hradního příkopu. Městečko kleslo postupně na úroveň vesnice a k vůli ochraně vodárenské nádrže Kružberk byla v r.1965 zlikvidována. Z několika domků jsou chalupy. To je také příčinou toho, že do Medlic vede velmi málo udržovaná silnice po levém břehu Moravice. Hrad v Medlicích je mimo turistické cesty a přístup k němu není značený. Dostanete se tam ze silnice Olomouc-Opava, ze které odbočíte za Bilčicemi za mostem přes Moravici v pravo, asi po 2 km po velmi špatné cestě se dostanete po malých serpentinách, ve kterých necháte po levé straně bývalou trafostanici, na mýtinu kde na pravé straně, ukryté v divokém nízkém porostu se nachází nízké návrší se zbytky hradu. Vede k nim úzká pěšinka. Po silnici kousek dále stojí několik chalup, které vám napoví, že jste hrad již minuli. Poněkud lepší cesta je z druhé strany od přehrady Kružberk, kde v Kerharticích odbočíte vlevo a asi po 1,5 km se dostanete k hradu