Merklín
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec Merklín byla založena kolem roku 1200 spolu s dalšími 13 vesnicemi na základě německého práva. Město Hroznětín s těmito vesnicemi tvořilo až do konce husitských válek hroznětínský okres premonstrátského kláštera Teplá. První dějiny souvisí právě s historií města Hroznětína. Merklín se původně jmenoval Merkelsgrün a název je odvozen od osobního jména Merkel a travnaté planiny. O rozvoj vesnic se zasloužil urozený hrabě Hroznata. Období rozvoje mnoha německých měst a vesnic byla přerušena husitskými válkami a území bylo postiženo válečnými útrapami. Král Zikmund zabavil mnoho majetků, některé z nich byly navždy ztraceny. Později spadalo hroznětínské území do hrabství Loket a roku 1434 císař Sigismund daroval toto území svému kancléři Kašparu Šlikovi jako dědičnou državu. Panství hrabat Šliků skončilo v roce 1585, kdy panství koupil za 7000 kop Arnošt z Wirspergu od hraběnky Lukrecie Šlikové. V této době spadal Merklín do ostrovského panství. Avšak v roce 1623 se Ostrov zúčastnil povstání protestantských stavů a panství bylo zkonfiskováno a zastaveno knížeti Juliu Heindrichu von Sachsen-Lauenburgovi. V průběhu třicetileté války zažilo Hroznětínsko válečné nepokoje. Roku 1639 bylo území vypleněno Švédy. Obyvatelé byli mučeni a museli prchat do lesů, kde mnozí zemřeli hladem. Také Merklín nezůstal těmto krutostem ušetřen. Mír nastal až v roce 1648. O sto let později, v průběhu sedmileté války se do Ostrova nastěhovaly rakouští husaři. Od Horní Blatné přišlo 30 pruských husarů až do Merklína, avšak stáhli se zpět bez boje. V roce 1710 měl Merklín 104 obyvatel a jeden hostinec, ve kterém se čepovalo ročně přibližně 90 tun piva. V letech 1770 a 1772 vypukl následkem neúrody hrozný hlad a bída. Situace byla natolik zlá, že hrozilo vylidnění. Lidé umírali, protože z hladu jedli všechno. V roce 1781 bylo dekretem zrušeno nevolnictví zásluhou Josefa II. a v roce 1783 byla uzavřena smlouva o zrušení roboty mezi panstvím Ostrova a Merklínem. Rok 1849 přidělil obec Merklín okresnímu hejtmanství v Jáchymově. V roce 1836 bylo v Merklíně 19 domů a žilo zde 119 obyvatel. V roce 1874 byl Merklín obohacen o školu. Jednalo se o samostatnou jednotřídní obecnou školu. Počet žáků rok od roku stoupal, proto se škola stala roku 1900 trojtřídní s 98 žáky. O dva roky později byla postavena a položena trať místní lokální dráhy Dalovice - Merklín. Velmi důležité pro Merklín bylo založení továrny na kartoun pod firmou Benedikt a Lövenfeld v roce 1817. V největší době rozkvětu zaměstnávala 400 dělníků a výrobky putovaly do všech panských zemí. V roce 1870 byla továrna prodána Alfredu a Malvině Becherovým z Karlových Varů a začal se zde vyrábět porcelán, opět úspěšně vyvážený do celého světa. Nejen továrna na porcelán byla pro Merklín důležitá. V roce 1870 byla založena zčásti na území Merklína Brusírna dřeva a papírna. V průběhu 40 let se z malých začátků rozvinul ve velký průmyslový podnik, známý u nás i v cizině. Atentátem na velkovévodu Františka Ferdinanda a jeho manželku vypukla první světová válka. Po následné mobilizaci a povoláním mužů do boje nastaly kruté časy nejen pro Merklín. Nastalo zdražování základních potravin a nakonec lístkové přidělování potravin. Ženy a děti putovaly až do Chebu a Teplé, aby tam sehnaly brambory, mouku a chléb. Ale domů se vracely s nepořízenou. V dalších válečných letech museli školy, ženy, starci a děti pracovat místo narukovaných mužů. Lidé chodili nuzně oblečeni, děti nosily dřeváky. V hostinci Michla byla zřízena válečná kuchyně, kde bylo možno pořídit porci za 1 Korunu. Konečně 28. října 1918 nastal mír. Merklín se však ještě dlouho vzpamatovával z válečné krize. V roce 1921 žilo v obci 632 obyvatel a stálo zde 43 domů. 13. ledna 1924 se v Merklíně konal opět závod v běhu na lyžích. Trasa měřila 34 km a účast na závodě byla velmi hojná. Všichni cizinci, sportovci a rozhodčí byli v Merklíně dokonce bezplatně ubytováni a stravováni, což svědčí o pohostinnosti zdejších lidí.