Původně slovanskou osadu založil spolu s klášterem Slávek z Oseka v bažinaté roviněnad potokem Bystřicí kolem roku 1200. Z německého názvu Schackenwerth pochází současný český název Ostrov, který se poprvé objevuje r. 1562. Trhová osada na obchodní cestě z Chobu patřila r. 1337 mezi královská města. Kašparu Šlikovi byl Ostrov zastaven r. 1434 a zdejší stříbrné doly koncem 15. století. Šlikovský zámek vznikal po polovině 17. století, r. 1691 vyhořel a později byl upraven jako vedlejší zámecká budova se stájemi. Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Založení osady, pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců. Svědčí o tom i původní název Zlaukowerde, který se během staletí měnil v německé označení Schackenwerth, tedy Slávkův ostrov, pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Dnešní vzhled starého města určila především stavební činnost po posledním požáru v roce 1866. Stará radnice Původně gotický objekt. Zejména mohutné obvodové zdivo včetně bývalého podloubí roztraktování přízemí pomocí mohutných arkád i sklepní prostory dokládají pravděpodobný vznik budovy ve 2.polovině 14.století. Po požáru 1567 byl objekt renesančně přestavěn s dodatečně do osy průčelí přestavěnou hranolovitou věží, na které jsou umístěny věžní hodiny, znak města a tři reliéfní desky, znázorňující Soud Šalamounův, Spravedlnost a Zuzanu v lázni. Při přestavbě bylo přízemí zaklenuto křížovými klenbami s výraznými hřebínky. Po roce 1795 byl objekt upraven v klasicisním duchu. Novogotická podoba objektu je výsledkem úprav po požáru města v roce 1866. V letech 1994-97 bylo provedeno statické zajištění objektu a jeho celková obnova respektující renesanční dispozici. Kostel sv. Michaela Farní kostel sv.Mikuláše, později zasvěcený svatému Archandělu Michaelovi, pochází z poslední čtvrtiny 13.století. Z této doby byl zachován Tympanon vstupního portálu se slepými kružbami a křížová klenba podvěží ? dnes sakristie. Po požáru v letech 1567-1572 přestavován. Další přestavby v letech 1607-1609 a 1636. V interiéru jsou zachovány renesanční náhrobky, z nichž nejcennější je šlikovský epitaf z roku 1521. Příklad sakrální architektury saského typu z širší oblasti Krušnohoří. Zámek Poměrně rozsáhlý komplex budov, které nechal přestavět na přelomu 15.-16. století na renesanční zámek ? rodovou rezidenci ostrovské větve Šliků, pravděpodobně Kašpar Šlik. Ve 30.-40. letech 17.století byl zámek upraven a rozšířen Juliem Jindřichem, vévodou Sasko-Lauenburským. V letech 1685-1690 nechal Julius František před původním šlikovským zámkem přistavět zámek nový ? tzv. Lauenburský. Ny výstavbě zámku se podíleli významní stavitelé. Po požáru roku 1691 byl šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba zámeckého areálu je výsledkem úprav a přestaveb, prováděných velkovévody Toskánskými v průběhu 19. a 20. století. Dnes objekty nejsou zpřístupněny, v části je průmyslová škola. Palác princů Byl postaven v letech 1693-1696 dvorním stavitelem Johannem Socklem v prostoru původního hospodářského dvorce, zvaného Bílý dvůr. Architektonické ztvárnění fasád objektu se třemi křídly a třemi o patro vyššími čtverhrannými věžicemi, umístěnými na jeho nárožích, bylo přizpůsobeno architektonickému pojetí Pohledové stěny. Po požáru v roce 1795 bylo sneseno západní křídlo objektu, spojující původně Palác princů komunikační chodbou se zámkem. Tím se jeho nádvoří zcela otevřelo do prostoru parku. Zámecký park Po roce 1625 založil Zámeckou zahradu tehdejší majitel ostrovského panství, Julius Jindřich, vévoda Sasko-Lauenburský. V její úpravě se prolínaly prvky renesančních, manýristických a raně barokních italských zahrad s hojným využitím vodního živlu s bohatou sochařskou výzdobou. V letech 1665-1689, za panství Julia Františka, vévody Sasko-Lauenburského, pokračovaly práce na úpravách Zámecké zahrady již v souladu s barokní koncepcí reprezentativní Zámecké zahrady. Třetí etapou v letech 1690-1715, kdy byl majitelem Ostrovského panství Ludvík Vilém, markrabě Bádenský, barokní výstavba Zámecké zahrady vrcholila. Čtvrtá etapa, od konce 18. století, je fází pozvolné přeměny formální zahrady v přírodně krajinářský park. Letohrádek Na místě staršího dřevěného letohrádku Julia Jindřicha, vévody Sasko-Lauenburského nechal postavit podle návrhu stavitele Abraháma Leuthnera v letech 1673-1679 Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský, letohrádek nový. Vnitřní úpravy byly dokončeny v roce 1683. Centrální, samostatně stojící stavba čtvercového půdorysu s altánovým nástavcem, tvořícím druhé patro, je ze všech čtyř stran prolomena vstupy s kamennými portály. Ve středu dispozice je vytvořena ústřední hala, otevřená průhledem do patra, s malbou pokračující iluzivní architektury s alegorickými postavami. Letohrádek je majetkem státu a je v něm umístěna galerie umění. Nový Ostrov Na rozdíl od staletého vývoje starého města trval růst nové části Ostrova necelých padesát let. Rok 1945 znamenal pro město i kraj převratné změny. Nastal příliv nových, českých obyvatel. Intenzivní těžba uranové rudy v nedalekém Jáchymově vyvolala rozsáhlou bytovou výstavbu a s ní zřizování jeslí, školek, a škol i ostatního občanského vybavení. Ve volné krajině, v bezprostřední blízkosti starého Ostrova vyrostlo tak rozměrné sídliště, jehož koncepce i zdobný styl dokládají tendence padesátých let u nás.

Nadmořská výška:

430 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.309, 12.949)

Poslední aktualizace: 21.4.2005

Vyhledání vlakového spojení na výlet