Město Hodonín - Masarykovo náměstí

První písemná zmínka o městě Hodonín pochází z r. 1228 od královny Konstancie (vdova po Přemyslu Otakarovi I.). Za Přemyslovců a Lucemburků hrál Hodonín vícekrát významnou roli v diplomatických jednáních českých panovníků. Od počátku 15. století bylo město prakticky permanentně v rukou šlechty, zatím stále ještě jako město královské. V roce 1511 však král Vladislav II. Jagellonský město prodal Vilémovi z Pernštejna, z Hodonína se stalo město poddanské. V rukou šlechty město zůstalo až do roku 1762, kdy celé hodonínské panství koupil císař František Štěpán Lotrinský (manžel Marie Terezie). Součástí císařského velkostatku města zůstalo až do vzniku republiky v roce 1918. I po zrušení nevolnictví převažoval ve výrobní sféře nadále cechovní systém. Prvním skutečně průmyslovým podnikem se stala v roce 1783 tabáková manufaktura. Další růst průmyslu pozitivně ovlivnila výstavba Severní Ferdinandovy dráhy a celkový rozmach Dopravy.

Koncem devatenáctého a počátkem dvacátého století město začalo ztrácet dosavadní venkovský charakter. Od pol. 19. stol. vedle tabákové továrny vznikaly další průmyslové podniky a začalo se zde s těžbou lignitu, nafty a zemního plynu.

Za druhé světové války zažili občané města několik náletů a frontových bojů. Město bylo osvobozeno 13.4. 1945. Po druhé světové válce došlo k prudkému rozmachu těžkého průmyslu a energetiky.

V letech 1642-1643 byl za náměstím postaven barokní zámeček, dnes Masarykovo muzeum, které jsme také pochopitelně navštívili . Naleznete stálou expozici věnovanou osobnosti prvního československého prezidenta. Shlédli jsme půlhodinový film o našem prvním prezidentovi a další půlhodinu nás průvodkyně prováděla expozicemi. Koupili jsme zde také turistickou známku a dostali zde razítko do památníku.

Po prohlídce muzea na zámku jsme shlédli budovu radnice na Masarykově náměstí, která je postavená ve stylu norimberské secese. Ve 12 , 15 a 18 hodin si také můžete poslechnout zvonkohru.

Naproti radnice jsme obdivovali farní Kostel sv. Vavřince, původně gotickou stavbu z první poloviny třináctého století . U kostela stojí Mariánský sloup z roku 1716 postavený ve stylu baroka. Všechny sochy jsou v životní velikosti.

Potom jsme již náměstí a střed města opustili a jeli k přístavišti U Jezu, o kterém píši v jiném příspěvku. Nenechte si ujít rovněž nové unikátní Muzeum naftového dobývání a geologie, jediné svého druhu v ČR. Seznámíte se zde s historií naftového dobývání, vznikem ropy a plynu, prezentací historických i současných metod průzkumu a těžby, s modely vrtných souprav a čerpadel aj. Píši o něm v samostatném příspěvku.

Ve městě jsou také lázně , ale když jsme viděli moderní budovy , nešli jsme se tam ani podívat. Na městském hřbitově můžete také navštívit přístupný židovský hřbitov.

Fotogalerie