Městské divadlo v Karlových Varech

Městské divadlo se nachází na pravostranném nábřeží říčky Teplé, uprostřed lázeňské části města Karlovy Vary, na nároží Divadelního náměstí a Nové louky. Na místě dnešního divadla stála budova původního Becherova divadla, která však svými prostory ani technickým stavem již nevyhovovala potřebám lázeňského města ve druhé polovině 19. století.

V březnu roku 1876 rozhodla karlovarská městská rada o výstavbě nového moderního městského divadla. Nejprve byly zakoupeny domy sousedící s pozemkem stávajícího kulturního stánku a po neúspěšné architektonické soutěži se radní roku 1883 obrátili přímo na vídeňský architektonický ateliér Fellner & Helmer.

V září roku 1884 byla provedena demolice starého Becherova divadla a v následujících dvou letech postavena na jeho místě nová moderní pseudobarokní budova karlovarského Městského divadla. Stavební práce prováděla firma karlovarského stavitele Emanuela Grimma a náklady stavby činily něco málo přes 400 tisíc zlatých. Sochařkou výzdobu a figurální i štukové plastiky vytvořili dle návrhu vídeňského sochaře Theodora Friedla sochaři Karl Watzek z Rybář a Reinhard Völkl z Vídně. Malířské výzdoby se ujali malíři z Vídně, bratři Gustav a Ernst Klimtovi a Franz Matsch. V této době také vznikla zajímavá Klimtova slavnostní opona. Otevření nové divadelní budovy proběhlo dne 15. května 1886 premiérou tradiční Mozartovy opery „Figarova svatba“.

Mohutná, volně stojící pseudobarokní budova byla realizována na půdorysu nepravidelného lichoběžníku na ploše 1200 m². Architektonicky bohatě ztvárněná fasáda využívá efektivních pseudobarokních a pseudorenesančních motivů, doplněných sochařskou výzdobou. Vstupní severozápadní průčelí budovy, obrácené k řece, je charakteristické svým vystupujícím mohutným tříosým středním rizalitem vytvářejícím portikus, před nímž je umístěno šest předložených kamenných stupňů. Vstup do budovy, po jehož stranách jsou postaveny pískovcové plastiky antických gryfů, je tvořen třemi uzavřenými oválnými arkádami s bosovanými pilastry. Severovýchodní průčelí obrácené k Divadelnímu náměstí je navýšeno pohledovou atikou. Této fasádě dominují dva vystupující rizality se zaoblenými nárožími, mezi nimiž je umístěna tříosá lodžie. Další dvě průčelí, jihovýchodní i jihozápadní mají některé architektonické prvky potlačeny vzhledem k tomu, že jsou situovány do stoupající Divadelní ulice nebo respektive do úzké boční uličky. Valbová, mansardová střecha objektu je kryta břidlicí. Zajímavě jsou na ní zdůrazněny a umělecky provedeny ukončující prvky - pásy sněhových zábran.

První stavební úpravy, především v interiéru, proběhly již v letech 1910-1912. Další následovaly koncem dvacátých let 20. století, kdy došlo například ke zvýšení počtu sedadel. V padesátých letech 20. století byly restaurovány malby uvnitř budovy a roku 1958 se Krajské oblastní divadlo přejmenovalo na Divadlo Vítězslava Nezvala. S blížícím se kulatým výročím postavení budovy se začalo uvažovat o kompletní rekonstrukci objektu, jejíž první etapa byla zahájena v září roku 1975 a trvala několik let. Všechny uvažované práce se však neuskutečnili, především z finančních důvodů.

Celkové rekonstrukce se tak budova divadla dočkala až v letech 1993-1999. Slavnostní znovuotevření karlovarského Městského divadla proběhlo dne 24. června 1999. Hrála se Gogolova Ženitba v nastudování nového souboru Městského divadla.

O úrovni rekonstrukce tohoto místního architektonického skvostu se však v následujících letech vedly a stále vedou diskuze. A to jak o kvalitě prací, tak i o finanční stránce. Někdo používá slovo skandál, jiný smůla. Jisté je, že první opravy této kompletní rekonstrukce musely být provedeny nedlouho po otevření divadla a pokračují patrně dodnes. Práce sice byly prováděny pod dozorem památkářů, zástupců města i zcela jistě bdělého stavebního dozoru a jednalo se o jeden z významných projektů Evropské unie, ale nějaké chybičky se vloudily. Nejznámějším pojmem jsou „zlaté WC štětky“ na toaletách. Zajímavých příkladů předraženého inventáře se ale uvádělo podstatně více. Bylo sice provedeno hloubkové šetření, konaly se audity, vyšetřovalo se a padala trestní oznámení, ale nikdo nebyl potrestán, žádná zodpovědnost nebyla vyvozena, nic se patrně nestalo. Zkrácená záruční doba zajistila promlčení závad.

V blízkosti lze navštívit například následující zajímá místa a objekty:

- kostel sv. Maří Magdalény:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svate-mari-magdaleny-v-karlovych-varech

- Vřídelní kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/vridelni-kolonada-vridlo-a-socha-bohyne-hygie

- Dům U tří mouřenínů:https://www.turistika.cz/mista/dum-u-tri-moureninu-v-karlovych-varech

- Morový sloup:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-morovy-sloup

- Tržní kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/trzni-kolonada-trzni-pramen-pramen-karla-iv-dolni-zamecky-pramen

- Zámecká kolonáda:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-zamecka-kolonada-a-pramen-zamecky-horni

- podzemí Karlových Varů nepatří sice mezi klasické výstavní prostory, ale také tady lze spatřit zajímavé věci:https://www.turistika.cz/mista/podzemi-kostela-sv-mari-magdaleny-a-podzemi-vridelni-kolonady-v-karlovych-varech

- sluneční hodiny:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-slunecni-hodiny

- zvonkohra:https://www.turistika.cz/mista/karlovy-vary-zvonkohra

- Keglevičův kříž:https://www.turistika.cz/mista/keglevicuv-kriz-v-karlovych-varech

- Císařské lázně:https://www.turistika.cz/mista/cisarske-lazne-lazne-i-v-karlovych-varech

- Muzeum Karlovy Vary na Nové louce:https://www.turistika.cz/mista/muzeum-karlovy-vary-na-nove-louce-a-iva-huttnerova

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/